ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.1391.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 1391/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce M. M., zastoupeného opatrovnicí, proti žalovanému P. H., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 34.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 735/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2008, č. j. 38 Co 256/2007-274, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hodoníně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. 6. 2006, č.j. 5 C 735/99-226, zamítl žalobu na zaplacení částky 34.000,- Kč s příslušenstvím; současně rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 6. 11. 2008, č.j. 38 Co 256/2007-274, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé (výrok I.), změnil ho ve výrocích o nákladech řízení (výroky II. a III.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok IV.).
Proti rozsudku odvolacího soudu – a to výslovně proti výrokům II., III. a IV. – podal žalovaný (zastoupen advokátem) včasné dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci byly dovoláním napadeny výroky odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Rozhodnutí o nákladech řízení (a to i v případě, že je součástí výrokové části rozsudku) má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení (§167 odst. 1 ve spojení s §211 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno rozhodnutí soudu první stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp.zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle §243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Žalovaný podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, žalobci prokazatelné náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. července 2009
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu