ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.5024.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 5024/2009-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce P. J. , zastoupeného advokátem, proto žalovanému m. Č. S. , o přiznání postavení účastníka ve stavebním řízení a o uložení povinnosti dodat žalobci k vyjádření územní rozhodnutí a stavební povolení, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. 5 C 80/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2009, č.j. 20 Co 188/2009-32, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném, aby soud přiznal žalobci postavení účastníka ve stavebním řízení a zároveň, aby uložil žalovanému dodat žalobci k vyjádření územní rozhodnutí a stavební povolení.
Krajský soud v Hradci Králové svým shora uvedeným usnesením došel k závěru, že o věci, kterou žalobce učinil předmětem řízení, není oprávněn rozhodnout z důvodu nedostatku své pravomoci. Vzhledem k tomu, že nedostatek pravomoci soudu je neodstranitelnou vadou v podmínkách řízení, odvolací soud shledal správným zastavení řízení. Nezavázal žádného z účastníků k náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud tímto potvrdil usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 7. 5. 2009, č.j 5 C 80/2009-22, ve kterém soud prvního stupně řízení zastavil a určil, že po právní moci usnesení bude věc postoupena M. ú. v Č. S.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, neboť se domníval, že napadené rozhodnutí soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam a dále, že napadené rozhodnutí řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel byl přesvědčen o tom, že odvolací soud nepostupoval při hodnocení důkazů v souladu s objektivně zjištěnými skutečnostmi, tedy hodnotil je v rozporu s právními předpisy. Dovolatel se nedomníval, že by soud nemohl zasahovat do probíhajícího správního řízení, což ostatně označil za otázku zásadního právního významu. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání bylo podáno ve lhůtě, prostřednictvím advokáta (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.), opírá se o tvrzenou přípustnost podle §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., tedy pro otázku zásadního právního významu řešenou v usnesení odvolací instance.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je dovolání přípustné i proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam.
Dovolání není přípustné.
Odvolací soud správně musel podle §103 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a následujících ustanovení zkoumat, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Pravomoc soudů se vztahuje na věci vypočtené v §7 o. s. ř. V tomto ustanovení je dána civilní pravomoc soudů. Podle §10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jsou správní orgány věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem anebo na základě zákona. V předmětné věci je podle §84 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, příslušný k rozhodnutí stavební úřad, který vydává územní rozhodnutí na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Soudům nenáleží pravomoc zasahovat do probíhajícího správního řízení a o tom, jak bude ve správním řízení postupováno, je oprávněn rozhodovat pouze příslušný správní orgán (úřad), v tomto případě žalovaný.
Podle §104 odst. 1 o. s. ř. pro nedostatek podmínky, kterou nelze odstranit, soud řízení zastavil. Taktéž správně rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena příslušnému správnímu orgánu k dalšímu řízení.
Nad rámec odůvodnění Nejvyšší soud poznamenává, že v případě, kdy bude správní řízení pravomocně ukončeno a žalobce bude považovat rozhodnutí správního orgánu za nesprávné, může se domáhat nápravy žalobou podle §§244, 246 odst. 1
a následujících o. s. ř.
Odvolací soud posoudil pro věc určující právní otázku správně. Podmínky přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku nejsou splněny, nebyla ani nalezena žádná judikatorní mezera a Nejvyšší soud dovolání odmítá
(§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
Úspěšný žalovaný se k dovolání nevyjádřil, a proto mu nevznikly náklady dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 20. ledna 2010
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu