ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3368.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 3368/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně A. M., zastoupené advokátem, proti žalované A. Š., zastoupené advokátem, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 12 C 171/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 12. března 2009, č.j. 15 Co 108/2009-42, takto:
Dovolání žalobkyně se odmítá.
Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.737,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 13. listopadu 2008, č.j. 12 C 171/2008-23, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. téhož zákona, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Při skutkovém zjištění okresního soudu, které převzal odvolací soud a jež v tomto případě nelze v dovolacím řízení nijak revidovat (k tomu srov. §241a odst. 3 o.s.ř.), bylo po provedeném řízení zjištěno, mezi účastníky nedošlo k písemnému ujednání
o kupní ceně v rámci uzavřené smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Jestliže za této skutkové konstelace odvolací soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 33 Odo 794/2002 (který je mj. dostupný
na internetových stránkách dovolacího soudu – www.nsoud.cz), jenž judikoval, že je-li podmínkou platnosti smlouvy o smlouvě budoucí písemná forma, musí být písemnou formou učiněna dohoda o každé její podstatné náležitosti, jinak je taková smlouva neplatná, a dále že ústní dohoda o určité podstatné náležitosti (např. o kupní ceně) k platnosti smlouvy o budoucí kupní smlouvě nepostačuje, rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle §219 o.s.ř. potvrdil, vycházeje z právního závěru, že předmětná smlouva je neplatná, lze uzavřít, že tímto rozhodnutím odvolací soud vyřešil předmětnou právní otázku v souladu s hmotným právem a konstantní judikaturou.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. je žalobkyně povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení, jelikož žalovaná má s ohledem na výsledek tohoto řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem
[§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §7 písm. e), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 2.000,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a částka 437,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o.s.ř.). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2009
JUDr. Karel P o d o l k a , v.r.
předseda senátu