infNsTyp, errNsTakto, errNsVec, infNSVyrokGroup, errNsPouceni, infNsDne,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.05.1997, sp. zn. 2 Cdon 1883/96 [ / výz-A ], paralelní citace: 28/2000 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:1997:2.CDON.1883.96.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

O náležitostech alografní závěti, sepsané podle § 476b obč. zák.

Právní věta Dědicem ze závěti, pořízené podle ustanovení §476b obč. zák., může být i osoba, která na žádost zůstavitele tuto závěť sepsala.

ECLI:CZ:NS:1997:2.CDON.1883.96.1
Městský soud v Praze svým usnesením potvrdil usnesení Obvodní h o soud u pro Prahu 4 z 9. 5. 1996, jímž bylo vysloveno, že ”Listina ze dne 5. 11. 1995 označená jako ”Plná moc a poslední vůle”, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, pouze ji před dvěma svědky současně přítomnými vlastní rukou podepsal, je neplatná”. Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že závětí povolaný dědic nemůže podle §476f obč. zák. být pisatelem alografní závěti, sepsané podle §476b obč. zák. Odvolací soud současně připustil proti svému usnesení dovolání, když otázku, zda se §476f obč. zák., který vylučuje závětního dědice jako pisatele nebo předčitatele závěti, vztahuje k §476b obč. zák., nebo zda se vztahuje pouze k §476c obč. zák., považoval za otázku zásadního právního významu. Usnesení odvolacího soudu napadla povolaná závětní dědička dovoláním, v němž se domáhá, aby napadené usnesení, jakož i usnesení soudu prvního stupně, bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatelka nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že §476f obč. zák. se vztahuje k §476b obč. zák. , a dovozuje, že §476f obč. zák. by měl být aplikován pouze na případy, kdy jde o skutečné, funkční působení někoho jako předčitatele, pisatele aj., tedy o působení nutné vzhledem k nezpůsobilosti zůstavitele projevit svou vůli nebo ověřit záznam projevu své vůle. Pro takovou aplikaci §476f obč. zák. osvědčí i znění §476 obč. zák. Podle stanoviska dovolatelky nelze tedy ustanovení občanského zákoníku o vyloučení dědiců a osob jim blízkých jako pisatelů závěti vztáhnout na závěť, pořízenou podle §476b obč. zák. Nejvyšší soud shledal dovolání důvodným zrušil proto rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Z Odůvodnění: Nejvyšší soud konstatuje, že ustanovení §476b a §476f obč. zák. jsou obsahově shodná s ustanoveními §543 a §547 občanského zákoníku z roku 1950 (zákona č. 141/1950 Sb.). Proto lze při výkladu těchto zákonných ustanovení vyjít i ze závěrů, k nimž došla soudní praxe v dobách platnosti zákona č. 141/1950 Sb. Podle rozhodnutí, uveřejněného pod č. 3/1957 Sbírky rozhodnutí československých soudů ”k platnosti závěti podle §543 obč. zák. se nevyžaduje součinnost pisatele. Ustanovení §547 obč. zák. (nyní §476f), že pisatelem nesmí být dědic nebo osoba jemu blízká, platí jen tam, kde je součinnosti pisatele třeba, tedy nikoli při zřízení závěti podle §543 obč. zák.”. Podle citovaného judikátu ”zřízením závěti podle §543 obč. zák. je rozumět jen akt, při kterém pořizovatel o závěti, kterou nenapsal vlastní rukou, kterou však vlastní rukou podepsal, přede dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlašuje, že obsahuje i jeho poslední vůli. K tomuto aktu, k němuž bude ovšem náležet i podepsání závěti svědky, nenáleží již sepis listiny obsahující poslední vůli pořizovatele. Listina ta může být vyhotovena a připravena již dříve. Pisatele, který by působil při zřízení závěti podle §543 obč. zák. není vůbec zapotřebí, a proto ho také toto zákonné ustanovení ani nezná”. Na těchto závěrech není třeba ničeho měnit ani za platnosti současné právní úpravy. Ustanovení §476f obč. zák., že pisatelem závěti nesmí být závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké, se tedy nevztahuje k závěti pořízené podle §476b obč. zák. Dovolací soud se proto neztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že by závěť pořízená podle §476b obč. zák., kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, byla neplatná z toho důvodu, že ji napsala závětní dědička. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí na tomto odlišném právním názoru spočívá, je tu dán dovolací důvod, upravený v §241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:O náležitostech alografní závěti, sepsané podle §476b obč. zák.
Právní věta: Dědicem ze závěti, pořízené podle ustanovení §476b obč. zák., může být i osoba, která na žádost zůstavitele tuto závěť sepsala.
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/27/1997
Spisová značka:2 Cdon 1883/96
ECLI:ECLI:CZ:NS:1997:2.CDON.1883.96.1
Heslo:Závěť
Kategorie rozhodnutí:A
Publikováno ve sbírce pod číslem:28 / 2000
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28