ECLI:CZ:NS:2000:11.TCU.62.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 62/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. září 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky H. P. rozsudkem Soudu první instance v Beziers ze dne 7. května 1999 sp. zn.1098-99, Francie, a to pro trestný čin kuplířství podle ustanovení čl. 225-5, 225-11, 225-20, 225-24, 225-21, 132-10 a 132-16 francouzského trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu první instance v Beziers ze dne 7. května 1999 sp. zn.1098-99, Francie, byl H. P. uznán vinným trestným činem kuplířství podle ustanovení čl. 225-5, 225-11, 225-20, 225-24, 225-21, 132-10 a 132-16 francouzského trestního zákona, kterého se měl dopustit tím, že v A. dne 28. ledna 1998 a po dobu, která nebyla stanovena, najímal, naváděl nebo zneužíval M. K. k prostituci nebo na ni vykonával nátlak, aby se prostituovala, přičemž jednal ve stavu recidivy, neboť již byl odsouzen dne 7. listopadu 1996 trestním soudem ve Štrasburku za stejný trestný čin. Za toto jednání byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Dne 13. září 2000 pod sp. zn. 4546/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§204 tr. zák. - trestný čin kuplířství). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. H. P. byl odsouzen pro trestný čin, k jehož stíhání je Česká republika vázána mezinárodní úmluvou (Úmluva ze dne 2. 12. 1949 o potlačování obchodu s lidmi a potlačování využívání prostituce druhých osob). Z obsahu rozsudku je zřejmé, že této trestné činnosti se na území Francie dopustil opětovně. Byl mu také uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. září 2000
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík