ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.1135.99.1
sp. zn. 20 Cdo 1135/99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A/ J. N., B/ V. N., C/ L. N., D/ L. A. a E/ S. A., proti žalované A. K., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 221/95, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1.10.1998, č.j. 29 Co 196/98-86, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Na náhradě nákladů dovolacího řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni A/ 575,- Kč k rukám advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Odvolací soud změnil rozsudek, jímž soud prvního stupně uložil žalované povinnost k vyklizení bytu, potud, že doplnil označení bytu o uvedení městské části, v níž se nachází; jinak rozsudek jako věcně správný potvrdil.
Ve včasném dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., žalovaná (zastoupená advokátem) uplatnila dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. c/ o.s.ř. a současně namítla, že nesprávné je i právní posouzení věci.
Podle názoru žalobkyně A/, jež se k dovolání vyjádřila, dovolání (především) není přípustné.
Dovolání vskutku přípustné není.
Dle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku je upravena v ustanoveních §237, §238 a §239 o.s.ř.
Vady vyjmenované v §237 odst. 1 o.s.ř., jejichž existence zakládá přípustnost dovolání, nebyly dovolatelkou v dovolání tvrzeny a z obsahu spisu se nepodávají; přípustnost dovolání proto odtud dovodit nelze.
Ačkoli odvolací soud ve výroku uvedl, že se rozsudek okresního soudu „mění\", nevyplývá (oproti očekávání dovolatelky) přípustnost dovolání ani z ustanovení §238 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. Pro určení, že rozsudek je ve smyslu tohoto ustanovení měnícím, totiž není rozhodující to, jak jej odvolací soud označil, ale jak ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně vymezil obsah posuzovaného právního vztahu účastníků, resp. zda práva a povinnosti účastníků stanovil oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišně či nikoli. Měřeno z těchto (obsahových) hledisek rozsudek odvolacího soudu není rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím (jak správně dovodila žalobkyně A/); odvolací soud totiž ohledně práv a povinností účastníků dospěl k shodnému závěru jako soud prvního stupně, a na tom zjevně nic nemění, že ve výroku upřesnil označení dotčeného bytu.
Ustanovení §239 odst. 1, 2 o.s.ř., jež se týká rozsudků potvrzujících, není k založení přípustnosti dovolání rovněž použitelné, jelikož odvolací soud přípustnost dovolání zvláštním výrokem podle tohoto ustanovení nevyslovil, resp. není zde návrhu účastníka (na vyslovení přípustnosti dovolání), jemuž by odvolací soud nevyhověl. Totéž platí o ustanovení §238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., neboť není splněna podmínka, aby potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu předcházelo zrušení dřívějšího rozsudku soudu prvního stupně (a rozsudkem, který byl potvrzen, soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil).
Dovolání, které není přípustné, nemohl Nejvyšší soud než podle §243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítnout.
Námitkami, které proti rozsudku odvolacího soudu dovolatelka vznesla (jež podřazovala dovolacím důvodům podle §241 odst. 3 písm. c/ a d/ o.s.ř.), se lze zabývat jen za předpokladu, že je dovolání přípustné, a ten splněn není.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první (per analogiam) o.s.ř.; žalobkyni A/ přísluší náhrada nákladů právní služby, spočívající v odměně jejího zástupce za jeden úkon (vyjádření k dovolání) podle §1 odst. 2, §7, §9 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 500,- Kč a paušální náhradě výdajů podle §13 odst. 3 téhož předpisu v částce 75,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu.
V Brně 27. září 2000
JUDr. Vladimír K u r k a , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová