ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.2485.98.1
sp. zn. 20 Cdo 2485/98
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. K., proti žalovanému J. F., o zaplacení 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 5 C 492/97, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8.7.1998, č.j. 26 Co 240 a 241/98-33, takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8.7.1998, č.j. 26 Co 240 a 241/98-33, ve výrocích, jimiž bylo odmítnuto odvolání žalovaného a rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, a rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 4.3.1998, č.j. 5 C 492/97-16, ve výroku ve věci samé a o nákladech řízení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud odmítl jako nepřípustné odvolání žalovaného proti rozsudku pro zmeškání, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalobci 350.000,-Kč s 21% úrokem z prodlení od 10.10.1996 a 38.800,-Kč na náhradě nákladů řízení; dalšími výroky rozhodl o nákladech odvolacího řízení a o odvolání proti usnesení o soudním poplatku. Odvolací soud, vycházeje z toho, že předvolání k prvnímu jednání (konanému dne 13.1.1998) bylo žalovanému řádně a s dostatečným předstihem doručeno (18.12.1997), dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání stanovené v §153b odst. 1 o.s.ř. byly splněny, a soud prvního stupně věc posoudil správně i po stránce právní.
Ve včasném dovolání (podle obsahu směřujícím do výroku o odmítnutí odvolání) žalovaný (zastoupen advokátem) namítl, že řádně předvolán k jednání, při němž byl vydán rozsudek pro zmeškání, nebyl, jelikož soudní zásilku (v rozporu s požadavky §47 o.s.ř.) převzala jeho manželka. V důsledku toho je závěr odvolacího soudu o splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání nesprávný, a postupem soudu prvního stupně, který vycházel z téhož předpokladu, mu byla odňata možnost jednat před soudem resp. uplatnit námitky proti žalobě.
Dovolání je podle §238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř. přípustné, jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání.
Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze vady řízení vyjmenované v §237 a jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o.s.ř.); jinak je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil.
Námitka, že odmítnutí odvolání (i v případě, že bylo nedůvodné) je podřaditelné ustanovení §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. (§241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.), neobstojí. O odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. od účinnosti zákona č. 238/1995 Sb. jde pouze tehdy, jestliže se (odpovídající) postup soudu projevil v průběhu řízení (a nikoli při rozhodování), a byl-li tento postup nesprávný (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 27 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Za „postup soudu v průběhu řízení" lze považovat jen činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předcházela, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, jímž byl průběh řízení zhodnocen. Takovým postupem proto není hodnotící úsudek (zahrnující i posouzení „postupu" soudu prvního stupně), že předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§153b odst. 1 až 3 o.s.ř.) byly splněny, který odvolací soud vyslovil v napadeném rozhodnutí.
Vadou podle §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. řízení proto netrpí, a dovolací důvod ve smyslu §241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř. dán není.
Tvrzení obsažená v dovolání, jimiž dovolatel vytýká nedostatek řádného doručení předvolání k jednání, však z obsahového hlediska mohou naplnit dovolací důvody jiné, jmenovitě důvody ve smyslu §241 odst. 3 písm. b/ resp. d/ o.s.ř.; námitka směřující proti hodnocení předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání zahrnuje typicky kritiku právního posouzení věci (písm. d/), a jde-li o předpoklad, spočívající v řádném doručení předvolání k jednání, vychází sice jeho hodnocení zpravidla rovněž z určitého právního názoru (výkladu předpisů, jež upravují doručování), nesouhlas s výsledky šetření o okolnostech, které jsou z hlediska této úpravy významné, je však uplatnitelný především argumentem, že řízení je postiženo jinou (než v §237 uvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (písm. b/).
Dovolatel nezpochybňuje (naopak z ní vychází) okolnost - zřejmou ze spisu - že soud prvního stupně použil pro zásilku obálku nikoli s modrým, nýbrž s hnědým pruhem, a že zásilka obsahující uvedenou písemnost byla odevzdána (jak je poznamenáno na doručence) manželce žalovaného. Vyvozuje-li odtud argument proti závěru odvolacího soudu, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, uplatňuje námitku z nesprávnosti právního posouzení věci (§241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.), neboť právní posouzení je nesprávné i v případě, že soud správně určenou právní normu nesprávně vyložil resp. že při její aplikaci na rozhodná skutková zjištění dospěl k nesprávným právním závěrům.
V případě odůvodněnosti této námitky nemůže být správné usnesení, jímž odvolací soud odvolání pro nepřípustnost odmítl, neboť jestliže předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání vskutku splněny nebyly, bylo odvolání ve smyslu §202 odst. 1 o.s.ř. naopak přípustné.
Podle §153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§47), a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které bylo ve věci nařízeno, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
Z odkazu na ustanovení §47 v textu §153b odst.1 o.s.ř. vyplývá, že tato zásilka musí být doručena do vlastních rukou. Není-li sporu o tom, že ji žalovaný osobně nepřevzal, mohlo být doručení uskutečněno toliko náhradně, podle zásad, vyjádřených v ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. Na rozdíl od doručení prostého podle §46 o.s.ř. nepřichází v úvahu doručení jiné osobě než adresátu, včetně doručení manželu adresáta.
Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu. Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné, a která se od listin soukromých liší svou důkazní silou; potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§134 o.s.ř.). Obsahuje-li všechny náležitosti, které vyžaduje poštovní řád, učiní soud zjištění potřebná z hlediska ustanovení §153b odst. 1 o.s.ř. přímo ze spisu, resp. v něm založené doručenky.
Odvolací soud měl k dispozici - jak uvedeno - doručenku s hnědým pruhem, určenou k prostému doručení nikoli do vlastních rukou (podle §46 o.s.ř.), jež dokládá, že zásilku adresovanou žalovanému (obsahující předvolání k jednání) převzala dne 18.12.1997 jeho manželka.
Dospěl-li za této situace odvolací soud k závěru, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, vyslovené v §153b odst. 1 o.s.ř., pak buď toto ustanovení nesprávně vyložil (čemuž nasvědčuje to, že - rekapituluje výčet těchto podmínek v odůvodnění svého usnesení - požadavek doručení do vlastních rukou vztáhl toliko k žalobě) nebo - podřazuje správnému výkladu (též) zjištění o doručení předvolání manželce žalovaného, jež představuje nedostatek příslušné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání - učinil přesto (logicky nesprávný) závěr, že tyto podmínky splněny naopak byly. V obou případech jde o nesprávné právní posouzení věci, a dovolací důvod (podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.) byl uplatněn důvodně.
Rozsudek pro zmeškání tedy vydán být neměl, a odvolání proti němu bylo podle §202 odst. 1 o.s.ř. přípustné. Mě-li odvolací soud naopak za to, že odvolání přípustné není, je jeho usnesení, kterým je odmítl (§218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.) nesprávné. Podle §243b odst.1 o.s.ř. proto Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je, a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení (§243b odst.2 o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný. O náhradě nákladů včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§234d o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. června 2000
JUDr. Vladimír K u r k a, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Romana Říčková