Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.06.2000, sp. zn. 20 Cdo 2987/99 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.2987.99.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.2987.99.1
sp. zn. 20 Cdo 2987/99 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci péče o nezletilého D. P., syna matky M. N. a otce T. P., o návrhu matky na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. P 308/97, o dovolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 1999, č.j. 51 Co 321/99-123, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 1999, č.j. 51 Co 321/99-123, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 22. února 1999, č.j. P 308/97 - 106, zamítl návrh matky na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého D. P. na „N.", když konstatoval, že návrh matky je nedůvodný a že změna příjmení není v zájmu nezletilého. Městský soud v Praze pak usnesením ze dne 10. srpna 1999, č.j. 51 Co 321/99-123, zastavil - odkazuje na ustanovení §43 odst. 2 a §211 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.") - řízení o odvolání matky, jelikož uzavřel, že je nelze pro nedostatek „základních náležitostí" věcně projednat. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla matka (řádně zastoupená advokátem) včas podaným dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., jež spojuje zmatečnost řízení se zjištěním, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Tato vada tkví podle dovolatelky v nesprávném závěru odvolacího soudu o neprojednatelnosti odvolání. Z odvolání bylo zřejmé, jaké rozhodnutí a v jakém rozsahu je napadáno, přičemž neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně a čeho se dovolatel domáhá, nebrání dalšímu pokračování odvolacího řízení. Potud dovolatelka odkazuje též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. října 1998, sp. zn. 21 Cdo 60/98, uveřejněné pod číslem 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 36/1999") a žádá, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání je ve smyslu §238a odst. 1 písm. f/ o. s. ř. přípustné a je i důvodné. Po obsahové stránce dovolací argumenty vystihují především dovolací důvod dle §241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (zde, že není správný závěr o neprojednatelnosti odvolání). Podle ustanovení §205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání má být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu, a čeho se odvolatel domáhá. Podle ustanovení §209 o. s. ř. předseda senátu soudu prvního stupně dbá o odstranění vad odvolání. Nezdaří-li se mu vadu odstranit, nebo má-li za to, že odvolání je podáno opožděně nebo tím, kdo k tomu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu. Podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen. Podle ustanovení §211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Ze spisu se podává, že matka v odvolání (č.l. 114) označila (slovy „V označené věci podávám tímto ve lhůtě blanketní odvolání do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. února 1999, č.j. /správně sp. zn./ P 308/97"), rozsudek proti kterému odvolání směřuje, s tím, že odvolání doplní do čtrnácti dnů. Odvolání dále - v intencích §42 odst. 4 o. s. ř. - obsahuje i údaj o tom, kterému soudu je určeno, kdo je činí a které věci se týká, a je podepsáno a datováno. Jelikož rozsudek soudu prvního stupně obsahuje pouze jeden nedělitelný výrok, je odtud zřejmé, že rozsudek byl odvoláním napaden v plném rozsahu. Dovolatelce pak lze přisvědčit v tom, že je-li z odvolání (jako v této věci) patrno, které rozhodnutí a v jakém rozsahu odvolatel napadá, pak neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a čeho se odvolatel domáhá, nebrání dalšímu pokračování odvolacího řízení (srov. dovolatelkou cit. R 36/1999). Je tomu tak proto, že odvolací soud podle ustanovení §212 odst. 1 o. s. ř. projednává věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí, aniž je vázán důvody odvolání a odvolacími návrhy účastníků (srov. §212 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Závěr, že odvolání v dané věci není projednatelné, tudíž neobstojí. Oproti tomu vadou dle §237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. (k jejíž existenci dovolací soud přihlíží i z úřední povinnosti) řízení zjevně netrpí. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích nesčetněkrát vysvětlil, že hodnotící úsudek projevený v rozhodnutí (zde závěr odvolacího soudu, že odvolání není projednatelné) není nesprávným postupem soudu „v průběhu řízení" (srov. např. rozhodnutí uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 887/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1998, pod pořadovým číslem 42 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod pořadovým číslem 36). Jelikož dovolací důvod dle §241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 1, 2 a 5 o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu, že odvolání je projednatelné, je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. června 2000 JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Romana Říčková

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/29/2000
Spisová značka:20 Cdo 2987/99
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.2987.99.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18