ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.969.2000.1
sp. zn. 20 Cdo 969/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce M. K. V. proti žalovanému L. Č., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 12 C 384/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. listopadu 1999, č.j. 11 Co 150/99 - 18, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 23. února 2000, č.j. 11 Co 150/99 - 31, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. listopadu 1999, č.j. 11 Co 150/99 - 18, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 23. února 2000, č.j. 11 Co 150/99 - 31, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud shora uvedeným usnesením (ve znění opravného usnesení) odmítl podle §218 odst. 1 písm. c/ ve spojení s §202 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř."), odvolání žalovaného proti rozsudku pro zmeškání, jímž soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat ve výroku specifikovaný byt; současně potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že odvolání není přípustné, neboť pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny všechny zákonné podmínky a není zde žádný z důvodů, pro které by bylo možno podat odvolání. Za opodstatněnou neuznal námitku žalovaného, že mu nebylo doručeno předvolání k jednání soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (zastoupen advokátem) včas dovolání, v němž - s výslovným odkazem na ustanovení §237 odst. 2 (správně odst. 1) písm. f/ o.s.ř. - namítá nesprávnost závěru o splnění předpokladů umožňujících vydání rozsudku pro zmeškání; předvolání k prvnímu jednání ve věci mu totiž nebylo řádně doručeno. Žalovaný proto navrhl rozhodnutí zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné, neboť směřuje proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.), kterým bylo odvolání odmítnuto ( §238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř.).
Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám taxativně vyjmenovaným v §237 odst. 1 o.s.ř., které způsobují zmatečnost rozhodnutí odvolacího soudu, a - pokud je dovolání přípustné - i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.), však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny (§242 odst. 3 o.s.ř.).
V rozhodnutích uveřejněných pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek i v mnoha rozhodnutích dalších Nejvyšší soud opakovaně vysvětlil, že po změnách, jichž s účinností od 1. ledna 1996 doznalo ustanovení §237 písm. f/ o.s.ř. (tím, že za slovo „byla" byla vložena slova „v průběhu řízení nesprávným"), je za „postup soudu v průběhu řízení" možno považovat jen činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, jehož úkolem je průběh řízení zhodnotit. Rozhodnutím odvolacího soudu o odmítnutí odvolání (srov. §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.) - v něm projeveným hodnotícím úsudkem, že předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny - tedy zmatečnost podle §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. založit nelze a potud je dovolání, jež k jinému „postupu soudu v průběhu řízení" uplatněné argumenty nepřipíná, zjevně neopodstatněné.
Řízení je však postiženo vadou uvedenou v §241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný včas (v době, kdy rozsudek pro zmeškání ještě nenabyl právní moci) navrhl (spolu s podáním odvolání), aby byl rozsudek pro zmeškání podle §153b odst. 4 o.s.ř. - při současném jeho napadení odvoláním - zrušen. Soud prvního stupně, aniž na tento návrh reagoval, spis předložil odvolacímu soudu, který rozhodl o odvolání.
Podle ustanovení §153b odst. 4 o.s.ř. zmešká- li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Soud o něm rozhodne usnesením, proti němuž je odvolání přípustné. Je - li návrhu na zrušení rozsudku vyhověno a žalovaný kromě tohoto návrhu podal proti rozsudku pro zmeškání i odvolání, platí, že odvolání bylo vzato zpět (§153b odst. 5 o.s.ř.).
Občanský soudní řád tedy poskytuje žalovanému obranu proti rozsudku pro zmeškání jednak formou návrhu na jeho zrušení, jednak podáním odvolání z důvodů uvedených v §202 odst. 1 o.s.ř. Brojí-li žalovaný proti rozsudku pro zmeškání oběma způsoby (jako je tomu v projednávané věci), svědčí ustanovení §153b odst. 5 o.s.ř. o tom, že zákon dává přednost rozhodování soudu prvního stupně o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání (to však neznamená, že usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání žalovaného proti rozsudku pro zmeškání podle §202 odst. 1 a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., jež bylo vydáno před rozhodnutím o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, konzumuje návrh na jeho zrušení, a že soud prvního stupně již nemusí o tomto návrhu v intencích §153b odst. 4 o.s.ř. rozhodnout).
Z priority rozhodování o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání před rozhodnutím o odvolání plyne, že výsledek řízení o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání je významný i pro rozhodnutí v odvolacím řízení; jakékoliv rozhodnutí odvolacího soudu - a to ani podle §207 odst. 2 o.s.ř. - nepřichází v úvahu, jestliže soud prvního stupně sám rozsudek pro zmeškání postupem upraveným v §153b odst. 4 o.s.ř. odstranil. O odvolání proti rozsudku pro zmeškání proto není důvod rozhodnout dříve, než rozhodne soud prvního stupně o návrhu žalovaného na zrušení tohoto rozsudku.
V posuzované věci nepostupoval soud prvního stupně správně, předložil-li věc odvolacímu soudu bez toho, že o tomto návrhu rozhodl. Jestliže ani odvolací soud - zabývaje se nesprávně v odvolacím řízení i otázkou omluvitelnosti žalovaným tvrzených důvodů zmeškání jednání, která je však z pohledu odvolacích důvodů vymezených v §202 odst. 1 o.s.ř. nerozhodná - před vydáním napadeného usnesení nevyčkal rozhodnutí soudu prvního stupně podle §153b odst. 4 o.s.ř., nemohla se uplatnit případná fikce zpětvzetí odvolání ve smyslu §153b odst. 5 o.s.ř. Řízení je tak postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.).
Okolnost, že povinnost soudu prvního stupně rozhodnout o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání není usnesením o odmítnutí odvolání proti rozsudku dotčena, nemá na tento závěr žádný vliv. Tam, kde je to možné (typicky v situaci, kdy usnesení odvolacího soudu je napadeno včasným a přípustným dovoláním), je totiž nutno předejít právně nežádoucí situaci, k níž dojde, jestliže po právní moci usnesení o odmítnutí odvolání soud prvního stupně v řízení o návrhu podle §153b odst. 4 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání (a jen tento rozsudek) zruší (neřešena by tím zůstala např. otázka akcesorických výroků usnesení odvolacího soudu, zejména výroku o nákladech odvolacího řízení, které za daného stavu nebude odklizeno ani postupem podle §153b odst. 4 o.s.ř.).
Napadené usnesení jakožto ve smyslu §243b odst. 1 o.s.ř. nesprávné Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, věta první, o.s.ř.).
Zabývat se vlastními námitkami dovolatele (zpochybňujícími doručení předvolání k jednání) bylo za této situace předčasné a bude případně na odvolacím soudu, aby je zhodnotil.
Právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je pro odvolací soud závazný; v novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 o.s.ř.). Za součást dovolacích nákladů nelze pokládat zaplacený soudní poplatek z dovolání, jež směřovalo proti rozhodnutí jen procesní povahy (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. července 1996, Cpjn 68/95 a Opjn 1/95, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 8/1996 pod pořadovým číslem 49, písm. d/ stanoviska).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. června 2000
JUDr. Vladimír K u r k a, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová