Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.12.2000, sp. zn. 21 Cdo 1002/2000 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.1002.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.1002.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 1002/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného B. - Š., s.r.o., proti povinnému J. Č., za účasti manželky povinného J. Č., pro 930.000,- Kč s příslušenstvím zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. E 1625/98, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 1999 č.j. 24 Co 347/99-33, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Oprávněný podal dne 11.12.1998 u Okresního soudu v Kladně návrh, kterým se domáhal, aby byl podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 15.4.1998 č.j. 7 C 309/96-104 "ve spojení" s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 24.9.1998 č.j. 29 Co 235/98-136 nařízen pro pohledávku ve výši 930.000,- Kč a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 90.755,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného zapsaných na listu vlastnictví č. 387 u Katastrálního úřadu v K. pro katastrální území a obec B., a to "pozemku - stavební parcele č. 360 (zastavěná plocha), budově čp. 311 (objekt bydlení) stojící na pozemku - stavební parcele č. 360 a na pozemku parcelní číslo 307/23 (ostatní plocha - staveniště". K návrhu oprávněný připojil výpis z katastru nemovitostí (listu vlastnictví č. 387 pro kat. území a obec B.), vyhotovený Katastrálním úřadem v K. dne 2.12.1998, v němž je uvedeno, že uvedené nemovitosti jsou ve společném jmění povinného a J. Č. a že "údaje tohoto výpisu jsou dotčeny změnou právních vztahů - č.j. V 4072/98". Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 20.4.1999 č.j. E 1625/98-20 nařídil podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 15.4.1998 č.j. 7 C 309/96-104 "ve spojení" s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 29 Co 235/98-136 pro pohledávku oprávněného ve výši 930.000,- Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 90.755,- Kč a pro náklady "spojené s podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí" ve výši 18.600,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech zapsaných na "listu vlastnictví č. 387 pro katastrální území B., obec B. u Katastrálního úřadu v K.", a to "na pozemku - stavební parcele č. st. 360 (zastavěná plocha), budově čp. 311 (objekt bydlení) stojící na pozemku - stavební parcele č. st. 360, pozemku parc. č. 307/23 (ostatní plocha staveniště)". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro oprávněným navržený výkon rozhodnutí. K odvolání povinného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24.11.1999 č.j. 24 Co 347/99-33 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a že se povinnému náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává. Odvolací soud zjistil, že podle dohody o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví uzavřené dne 12.5.1997 mezi povinným a jeho manželkou J. Č. přešlo vlastnické právo na manželku povinného, a to ke dni 17.11.1998, kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva podle této dohody. Na základě uvedených zjištění odvolací soud dospěl k závěru, že v den, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (tj. 11.12.1998), který je při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech rozhodným z hlediska prokázání vlastnického práva povinného, povinný již nebyl vlastníkem nemovitostí dotčených tímto výkonem rozhodnutí, i když rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu bylo vydáno zřejmě až po podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Protože povinný nebyl v den podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vlastníkem předmětných nemovitostí, nemůže být návrhu vyhověno. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání. Namítá, že prokázání vlastnického práva povinného se při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech vztahuje ke dni zahájení řízení (ke dni podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu); jestliže povinný poté převede nemovitost na jiného, nebrání tato okolnost zřízení soudcovského zástavního práva. Vklad vlastnického práva podle dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví uzavřené "údajně" dne 12.5.1997, který byl navržen dne 17.11.1998, byl "povolen" katastrálním úřadem dne 14.12.1998. I když právní účinky vkladu nastávají zpětně ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu, titulem pro provedení vkladu je teprve pravomocné povolení vkladu práva katastrálním úřadem. Protože "takový titul" tu ke dni 11.12.1998 nebyl, mělo být návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva vyhověno. Oprávněný navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst.1 písm.a) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Podle ustanovení §338b odst.1 o.s.ř. výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. Splnění předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí (včetně předpokladu uvedeného v ustanovení §338b odst.1 o.s.ř.) je soudu povinen prokázat (doložit) - jak vyplývá zejména z ustanovení §261 a násl. o.s.ř. - oprávněný. O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí soud prvního stupně rozhoduje zpravidla bez jednání a bez slyšení povinného (srov. §253 o.s.ř.) a vždy bez provádění dokazování; neprokáže-li oprávněný ani přes poučení poskytnuté mu soudem podle ustanovení §5 o.s.ř., že byly splněny všechny předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí, soud jeho návrh zamítne. Povinnost oprávněného prokázat, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§338b odst.1 o.s.ř.), je jeho procesní povinností. Protože při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí se neprovádí dokazování a soud rozhoduje zpravidla bez jednání, může oprávněný tuto procesní povinnost splnit zásadně v souvislosti s podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí a může přitom vycházet ze stavu, jaký tu je (nejpozději byl) v době podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; skutečnosti, které ve vlastnictví nemovitosti nastaly po zahájení řízení, není oprávněný povinen soudu prokazovat. Podle ustanovení §338b odst.2 věty první o.s.ř. je pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Podle ustanovení §338b odst.3 o.s.ř. bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva. Pořadí soudcovského zástavního práva se řídí - s výjimkou případů, kdy bylo pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní (popřípadě jiné) zástavní právo, v nichž je zachováno pořadí zástavního práva již dříve nabyté - dnem, v němž došel soudu návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí. Protože pořadí zástavního práva je dáno - obecně vzato - dobou jeho vzniku (srov. §151c obč. zák.), je z uvedeného logicky zřejmé, že také pro vznik soudcovského zástavního práva musí být rozhodné ty okolnosti, které tu jsou v den, kdy soudu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti. K okolnostem, které nastanou později, nelze přihlédnout tedy rovněž proto, že by o zřízení soudcovského zástavního práva bylo rozhodováno také podle takových skutečností, které pro vznik tohoto zástavního práva nemohou a nemohly být významné. Z uvedeného vyplývá, že předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§338b odst.1 o.s.ř.), soud posuzuje podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, tj. v den podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu; případné změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, nejsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech významné (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.10.1997 sp. zn. 3 Cdon 1222/96, uveřejněný pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997). V posuzovaném případě odvolací soud dovodil, že podle dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví povinného a jeho manželky J. Č., které bylo za trvání manželství zrušeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 24.3.1997 sp. zn. 6 C 32/97, jenž nabyl právní moci dnem 6.5.1997, připadly předmětné nemovitosti do vlastnictví manželky povinného; návrh na vklad vlastnického práva podle této dohody byl podán u Katastrálního úřadu v K. dne 17.11.1998 a Katastrální úřad v K. tomuto návrhu (pravděpodobně dne 14.12.1998) vyhověl. Z obsahu spisu vyplývá, že vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 12.1.1999. Vzhledem k tomu, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného (k jeho spoluvlastnickému podílu) byl podán u soudu dne 11.12.1998, bylo pro rozhodnutí v této věci výkonu rozhodnutí mimo jiné významné to, jaký měly tyto okolnosti vliv na rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí z hlediska ustanovení §338b odst.1 o.s.ř. Uvedenou otázku je třeba i v současné době řešit - s ohledem na to, kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva podle dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 12.5.1997, kdy bylo o tomto návrhu rozhodnuto a kdy došlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí - také podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákonů č. 58/1969 Sb., č. 131/1982 Sb., č. 94/1988 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 87/1990 Sb., č. 105/1990 Sb., č. 116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1992 Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 91/1998 Sb. a č. 165/1998 Sb. (dále jen "obč. zák."), podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákonů č. 210/1993 Sb. a č. 90/1996 Sb. (dále jen "zákona o zápisech"), podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (dále jen "katastrálního zákona) a podle vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. (dále jen "vyhlášky"). Podle ustanovení §149a obč. zák. pokud se dohody mezi manžely podle ustanovení §143 a 149 (tj. i dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nyní od 1.8.1998 společného jmění manželů) týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru. Podle ustanovení §2 odst.1 zákona o vkladech práva uvedená v §1 odst.1 tohoto zákona (tj. vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva) se zapisují do katastru nemovitostí zápisem vkladu práva nebo výmazu vkladu práva, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle ustanovení §14 odst.1 zákona o vkladech se za vklad považuje zápis do katastrálních operátů. Podle ustanovení §2 odst.3 věty první zákona o vkladech právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému orgánu republiky (tj. příslušnému katastrálnímu úřadu). Podle ustanovení §5 odst.3 písm.a) katastrálního zákona katastrální úřad provede vklad údajů o právních vztazích do katastru na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy mu byl tento návrh doručen. Podle ustanovení §43 odst.1 písm.a) vyhlášky dokladem o vyznačení změny v katastrálním operátu je výkaz změn, jde-li o údaje podle §6 až 9 vyhlášky (tj. také tehdy, jde-li o údaje o vlastníku). Podle ustanovení §43 odst.2 písm.a) vyhlášky katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve lhůtě do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu. Podle ustanovení §22 odst.2 katastrálního zákona výpisy, opisy nebo kopie z katastrálního operátu, jakož i identifikace parcel vyhotovené katastrálním úřadem jsou veřejnými listinami. Vkladem do katastru nemovitostí, kterým nabývá účinnosti dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní společného jmění manželů) a kterým se nabývá vlastnictví k nemovitosti na základě této dohody, se - jak vyplývá z citovaných ustanovení - rozumí zápis vlastnického práva pro nabyvatele (tj. manžela, kterému podle dohody nemovitosti připadají do vlastnictví) do katastrálních operátů; takový zápis provede katastrální úřad do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu a dokladem o něm je výkaz změn. Byl-li pravomocným rozhodnutím katastrálního úřadu povolen vklad vlastnického práva, nastávají právní účinky vkladu ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen příslušnému katastrálnímu úřadu; katastrální úřad proto zapíše na základě svého pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu vlastnické právo pro nabyvatele do katastrálních operátů ke dni, kdy mu byl doručen návrh na vklad. Z uvedeného dále vyplývá, že právní účinky vkladu vlastnického práva nastávají (vznikají) zpětně ke dni, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad. Tyto "zpětné" právní účinky vkladu však nastávají jen na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení (tj. jen tehdy, bylo-li návrhu na vklad pravomocným rozhodnutím katastrálního úřadu vyhověno) a projevují se v tom, že katastrální úřad provede vklad (tj. zapíše vlastnické právo do katastrálních operátů) ve lhůtě uvedené v ustanovení §43 odst.2 písm.a) vyhlášky nikoliv ke dni, kdy k zápisu skutečně dochází, ale již ke dni, kdy mu byl doručen návrh na vklad. "Zpětné" právní účinky vkladu vlastnického práva se tedy odvíjí od toho, že katastrální úřad pravomocným rozhodnutím vyhověl návrhu na vklad a že na základě tohoto pravomocného rozhodnutí byl proveden zápis do katastrálních operátů; dokud nebylo o návrhu na vklad pravomocně rozhodnuto a dokud nebyl proveden zápis do katastrálních operátů, nenastávají ani "zpětné" právní účinky vkladu vlastnického práva ke dni, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad. V případě, že návrh na vklad bude pravomocně zamítnut, nemohou nastat samozřejmě ani "zpětné" právní účinky vkladu. V posuzovaném případě bylo o návrhu na vklad vlastnického práva podle dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 12.5.1997 pro manželku povinného J. Č. pravomocně rozhodnuto pravděpodobně dne 14.12.1998 a ke vkladu došlo (zápis do katastrálních operátů byl proveden) dne 12.1.1999. Vzhledem k tomu, že - jak uvedeno výše - při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech se posuzuje předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§338b odst.1 o.s.ř.), podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, a že případné změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, tu nejsou významné, postupoval odvolací soud nesprávně (v rozporu s tímto právním názorem), když přihlédl ke změně ve vlastnictví (spoluvlastnictví) k nemovitostem, které nastaly v důsledku zápisu vlastnického práva pro manželku povinného J. Č. do katastrálních operátů, který byl proveden dne 12.1.1999, tedy po zahájení tohoto vykonávacího řízení. Okolnost, že právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly (vznikly) již ke dni 17.11.1998, tedy před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, tu není rozhodná, neboť se odvíjí od skutečnosti, která nastala až po zahájení tohoto vykonávacího řízení (od provedení vkladu na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu dne 12.1.1999); není-li možné při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech přihlédnout k této skutečnosti (protože nastala až po zahájení tohoto vykonávacího řízení), nelze zohlednit ani její následky, spočívající v právních účincích vkladu, které se od ní odvíjí, i když nastaly (vznikly) v době před zahájením tohoto vykonávacího řízení. Dovolací soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že převede-li povinný nemovitost smluvně na jiného nebo připadne-li nemovitost na základě dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (nyní společného jmění manželů) manželu povinného a vzniknou-li na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu jeho právní účinky v době před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí, je předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§338b odst.1 o.s.ř.), splněn tehdy, dojde-li k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele (manžela povinného) do katastru nemovitostí až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí. Uvedený právní názor má své opodstatnění jen při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech. Není jím dotčeno ani právo nabyvatele (manžela povinného) nemovitosti domáhat se jejího vyloučení z výkonu rozhodnutí (§267 odst.1 o.s.ř.), ani právo oprávněného domáhat se neplatnosti dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 12.5.1997 (jsou-li tu důvody, pro které je podle zákona dohoda neplatná), popřípadě odporovat uvedené dohodě (za podmínek uvedených v ustanovení §42a obč. zák.). Protože usnesení odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné, Nejvyšší soud České republiky je ve výroku o věci samé, jakož i v akcesorických výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení (§243b odst.1 část věty za středníkem, §243b odst.2 věta první o.s.ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů, vzniklých v novém řízení a v dovolacím řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243b odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 27. prosince 2000 JUDr. Ljubomír D r á p a l , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/27/2000
Spisová značka:21 Cdo 1002/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.1002.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18