ECLI:CZ:NS:2000:22.CDO.900.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 900/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně H. B. proti žalovanému O. B., o vydání věcí, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 12 C 403/97, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. prosince 1999 č. j. 10 Co 1177/99-89, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. prosince 1999 č. j. 10 Co 1177/99-89 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 9. listopadu 1999 č. j. 12 C 403/97-77 zamítl žalobu, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobkyni věci pod položkou č. 1 - kožich tmavohnědé barvy s šálovým límcem, č. 2 - mikrovlnnou troubu zn. Panasonic, č. 3 - ruční šlehač zn. Clatronic, č. 4 - osobní váhu, č. 5 - letní proutěný košík fialové barvy, č. 7 - nádobí do mikrovlnné trouby - 4 ks, č. 8 - keramickou formu na pečení tmavohnědé barvy, tvaru podkovy, č. 9 - mlýnek na koření z tmavohnědého dřeva se zlatým kováním, č.10 - semišové letní boty černé. Zastavil řízení v části týkající se návrhu žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat jí věci pod položkou č. 12 - dóza od keramika Květenského a č. 13 - polštář péřový malý - 2 ks, a dále v části týkající se vydání věci pod položkou č. 11 - sedací soupravy sestávající z rozkládacího gauče a dvou křesel nebo zaplacení částky 4.140,- Kč. Ohledně částky 31.510,- Kč, kterou měl žalovaný zaplatit žalobkyni v rámci finanční náhrady za věci pod položkami č. 1 - 5, 7 - 10, 11 - 13, byla žaloba rovněž zamítnuta. Rozhodnuto bylo také o nákladech řízení.
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací shora označeným usnesením odmítl odvolání žalobkyně, když dospěl k závěru, že bylo podáno opožděně. V odůvodnění usnesení uvedl, že rozsudek soudu 1. stupně byl právnímu zástupci žalobkyně doručen do vlastních rukou dne 22. listopadu 1999 a patnáctidenní odvolací lhůta uplynula dnem 7. prosince 1999. Odvolání žalobkyně bylo podáno osobně u soudu dne 13. prosince 1999, tedy po uplynutí zákonné odvolací lhůty.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém namítá, že rozsudek soudu 1. stupně byl jejímu právnímu zástupci doručen až dne 29. listopadu 1999, přičemž datum převzetí na doručence může při zběžném pohledu činit dojem data 22. 11. 1999. Na podporu svého tvrzení uvedla, že referát soudce na č. l. 84 spisu je z 24. 11. 1999 a téhož dne byl spis předán kanceláři, která věc vypravila 25. 11. 1999. Rozsudek soudu 1. stupně proto nemohl být jejímu právnímu zástupci doručen 22. 11. 1999, neboť v této době ještě nebyl ani vyhotoven. Přípustnost dovolání opírá o ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. a podává ho z důvodů §241 odst. 3 písm. a) b) a c) o. s. ř. Žalobkyně navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že přípustné dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přičemž jsou splněny i další zákonné podmínky pro konání dovolacího řízení podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř., přezkoumal napadené rozhodnutí a shledal dovolání důvodným.
Podle §204 odst. 1 o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Podle §158 odst. 2 o. s. ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou.
Způsob doručování upravuje §45 o. s. ř., podle kterého se zpravidla doručuje poštou. Soud může však podle okolností doručit písemnost sám nebo prostřednictvím orgánu obce anebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Pouze doručení písemnosti uvedenými způsoby lze považovat za řádné doručení podle o. s. ř. a z toho pak vyvozovat příslušné zákonné důsledky, tj. také posuzovat počátek a ukončení běhu lhůty k podání odvolání podle §204 odst. 1 o. s. ř.
V dané věci podle referátu na č. l. 84 p. v. byl 24. 11. 1999 byl dán pokyn k doručení rozsudku soudu prvního stupně, referát byl vypraven 25. 11. 1999. Na témže listu se nachází doručenka zásilky určené do vlastních rukou (s modrým pruhem), adresovaná zástupci žalobkyně. V rubrice převzetí zásilky je rukou psané datum 22. 11. 1999 a nečitelný podpis. Na doručence nejsou žádná poštovní razítka. Naproti tomu na doručence zásilky, kterou byl doručován rozsudek soudu prvního stupně žalované, se poštovní razítka nacházejí a podle údajů na doručence byla adresátka 29. 11. 1999 vyrozuměna, že jí bude zásilka doručena znovu, 30. 11.199 byla zásilka uložena na poště a převzata 1. 12. 1999.
S rozporem v datech pokynu k doručení rozsudku soudu prvního stupně a jeho převzetí, resp. otázkou, jakým způsobem byl zástupci žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně doručován, se odvolací soud nevypořádal, a v tomto smyslu je usnesení odvolacího soudu nepřezkoumatelné. Řízení tak trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí (§241 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 1, 2 o. s. ř. dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2000
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Hana Kohoutková