ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.1240.2000.1
sp. zn. 25 Cdo 1240/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. H., proti žalovanému Z. I., společnost s ručením omezeným, o 17.787,- Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 22 C 31/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. března 2000 č. j. 6 Co 455/2000 - 179, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 23. 10. 1997 č. j. 22 C 31/96 - 38 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17.787,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 26. 6. 1995 oproti vrácení jedné sady kuchyňského nádobí č. zboží D - 105 JUNIOR, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 27. 1. 1998 č. j. 6 Co 2972/97 - 74 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Okresní soud v Českých Budějovicích znovu ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 8. 10. 1998 č. j. 22 C 31/96 - 96 tak, žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.787,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 26. 6. 1990 do zaplacení oproti vrácení jedné sady kuchyňského nádobí, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 31. 3. 1999 č. j. 6 Co 294/99 - 113 rozsudek okresního soudu opětovně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Rozsudkem ze dne 29. 11. 1999 č. j. 22 C 31/96 - 154 pak Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu, jíž se žalobkyně proti žalovanému domáhá zaplacení částky 17.787,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 26. 6. 1995 do zaplacení zamítl, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2. 3. 2000 č. j. 6 Co 455/2000 - 179 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů státu potvrdil, ve výroku o náhradě nákladů ve vztahu mezi účastníky jej změnil, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a proti svému rozsudku připustil dovolání.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §239 odst. 1 o.s.ř. a podává jej z důvodu podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. Nesouhlasí se závěry soudů obou stupňů ohledně výkladu a aplikace ust. §597 odst. 2 obč. zák., neboť má za to, že od uzavřené kupní smlouvy v souladu s tímto ustanovením po právu odstoupila, když ujištění žalovaného o existenci určitých vlastností zboží se ukázalo nepravdivým. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ust. §237 odst. 1 o.s.ř.
Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (§238 odst. 1 písm.a/ o.s.ř.), nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( §238 odst. 1 písm.b/ o.s.ř.). Podle §238 odst. 2 písm.a/ o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.
Podle §239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Ve smyslu odst. 2 tohoto ustanovení, jestliže odvolací soud nevyhoví návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle §239 odst. 3 o.s.ř. platí ust. §237 odst. 2, §238 odst. 2 a §238a odst. 2 o.s.ř. obdobně.
V dané věci žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé ohledně částky 17.787,- Kč potvrzen. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku ve věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu vyloučena ustanovením §238 odst. 2 písm.a/ o.s.ř. Přípustnost tohoto mimořádného opravného prostředku nemůže být založena ani výrokem odvolacího soudu, neboť byla vyslovena v rozporu s ust. §239 odst. 3 a §238 odst. 2 písm.a/ o.s.ř., a to i za stavu, kdy se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k peněžitému plnění oproti vzájemné povinnosti k vrácení věci.
Zbývalo posoudit otázku přípustnosti dovolání z hlediska ust. §237 odst. 1 o.s.ř., tedy zda v řízení došlo k vadám uvedeným v tomto ustanovení, neboť omezení uvedené v ust. §238 odst. 2 písm.a/ o.s.ř. zde neplatí. Dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ust.§237 odst. 1 o.s.ř.
Dovolání proti výroku o nákladech řízení, který má povahu usnesení, zákon nepřipouští ( §srov. §238a, §239 o.s.ř.).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., odmítl podle §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm.c/ o.s.ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá žalobkyně právo na náhradu svých nákladů řízení, a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2000
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Romana Říčková