Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2000, sp. zn. 26 Cdo 1720/2000 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:26.CDO.1720.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:26.CDO.1720.2000.1
sp. zn. 26 Cdo 1720/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Městské části P. proti žalovanému Ing. P. P., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 251/94, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 1997, č.j. 51 Co 347/97-41, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze jako soud odvolací výše uvedeným usnesením odmítl odvolání žalovaného podané proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. února 1997, č.j. 15 C 251/94-32. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že "žalovaný svým podpisem stvrdil, že rozsudek převzal dne 25. 4. 1997. Podle podacího razítka Obvodního soudu pro Prahu 4 předal do podatelny své odvolání osobně dne 14. 5. 1997. Z pouhého srovnání obou dat je zřejmé, že odvolání nebylo podáno v zákonem stanovené lhůtě, nýbrž opožděně. S ohledem na shora uvedené zjištění nemohl odvolací soud postupovat jinak, než podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. opožděné odvolání bez jeho věcného projednání odmítnout". Uvedené usnesení odvolacího soudu bylo zasláno mimo jiné žalovanému, a to na adresu trvalého pobytu. Podle údajů na doručence od uvedené zásilky byla tato dne 3. listopadu 1997 uložena u poštovního úřadu s výzvou, že si ji má co nejdříve vyzvednout. Poté byla dne 19. listopadu 1997 po marném uplynutí úložní lhůty vrácena procesnímu soudu. Právní moc usnesení odvolacího soudu byla s ohledem na tuto skutečnost a doručení zásilky právní zástupkyni žalobkyně vyznačena dnem 3. 1istopadu 1997. Dne 23. prosince 1998 podal žalovaný k poštovní přepravě zásilku určenou Nejvyššímu soudu ČR obsahující podání označené jako "Dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 1997, sp. zn. 15 C 251/94 ve spojení s odvolacím rozsudkem Městského soudu v Praze". Uvedené podání bylo odesláno soudu prvního stupně k postupu podle §209 a §210 o.s.ř. Po výzvě tohoto soudu, obsažené v usnesení ze dne 29. března 1998, č.j. 15 C 251/94-46, doplnil žalovaný své podání tak, že mínil podat dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 51 Co 347/97, ze dne 30. 9. 1997. Tvrdil přitom, že toto usnesení nepřevzal a dověděl se o něm až v průběhu řízení o výkon rozhodnutí, vedeném ve věci sp. zn. 13 E 8184/98 Obvodního soudu pro Prahu 4. K zastupování v dovolacím řízení pověřil advokáta JUDr. J. B. podle plné moci ze dne 29. dubna 1999. Podáním ze dne 25. ledna 2000 uplatnil přípustnost dovolání a dovolací důvod podle §237 písm. f) o.s.ř. ve vztahu k §241 odst. 2 (zřejmě měl na mysli odst. 3) písm. a) o.s.ř.). Navrhl provést šetření způsobu, jakým mu bylo doručováno napadené rozhodnutí, neboť je osobně nepřevzal, ani nebyl vyrozuměn poštou o jeho uložení. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu. Konkrétní postupy pošty a povinné údaje, vyznačované na doručence, jež osvědčuje náhradní doručení zásilky určené do vlastních rukou, stanoví v souladu s ustanovením §47 odst. 2 o.s.ř. vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád) ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb. Podle svého obsahu doručenka deklaruje též, že adresát se v místě doručení zdržuje (srov. text "nebyl zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje..."). Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné, a jež se od listin soukromých liší svou důkazní silou: potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§134 o.s.ř.). Uvedený důsledek lze ovšem spojovat jen s takovou doručenkou, jež obsahuje všechny náležitosti, které vyžaduje poštovní řád. Účastník, který tvrdí - oproti údajům uvedeným v doručence - že stanovený postup doručování dodržen nebyl, je povinen ke svým tvrzením nabídnout důkazy a jejich prostřednictvím tato tvrzení prokázat (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1532/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, sešit 18, pod poř. č. 127). V souzené věci dovolatel - kromě obecného požadavku, aby bylo provedeno "šetření" o způsobu doručování - konkrétní důkazy o nesprávnosti údajů na doručence nenabídl, a jak se podává ze záznamu ve spise na č.l. 57 p.v., sdělil jeho advokát dne 12. 4. 2000 soudu prvního stupně, že "na důkazních návrzích týkajících se způsobu doručování předmětné zásilky netrvá". V této věci bylo usnesení odvolacího soudu doručeno na adresu žalovaného, přičemž podle obsahu doručenky v den doručování dne 3. listopadu 1997 nebyl doma zastižen. Písemnost byla nato uložena na poště s výzvou adresátovi, aby si ji co nejdříve vyzvedl. Po marném uplynutí úložní lhůty byla pak dne 19. listopadu 1997 odeslána zpět soudu prvního stupně, jemuž došla 20. 11. 1997. Uvedený postup odpovídá ustanovení §46 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. V důsledku tohoto ustanovení je nutno považovat den uložení zásilky za den jejího doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Důvodně proto soud prvního stupně vyznačil za den právní moci tohoto usnesení datum 3. listopadu 1997. Pokud žalovaný předal podání označené jako "dovolání" k poštovní přepravě dne 23. prosince 1999, stalo se tak zřejmě po uplynutí shora uvedené neprodloužitelné měsíční lhůty k podání dovolání ve smyslu shora uvedeného ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací za této situace opožděně podané dovolání odmítl podle ustanovení §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §141 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobkyni v souvislosti s podaným dovoláním zřejmé žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. prosince 2000 JUDr. Josef R a k o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/20/2000
Spisová značka:26 Cdo 1720/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:26.CDO.1720.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18