ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.115.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 115/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce S. b. d. R., proti žalovanému S. Š., o zaplacení částky 2646,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C 289/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. října 1999, č.j. 11 Co 341/99-30, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze svým rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15.2.1999, č.j. 8 C 289/96-15, ve výroku ve věci samé, ve kterém soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit do 15 dnů od právní moci rozsudku žalobci částku 2.646,- Kč spolu s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile z dlužné částky za každý den prodlení, až do zaplacení.
Žalovaný zastoupený advokátem podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, ve kterém namítá, že je dán dovolací důvod uvedený v §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť mu byla, dle jeho názoru, v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem a je tak dána přípustnost dovolání dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Konkrétně namítá, že odvolací soud nepřihlédl k jeho omluvě z jednání, z důvodu chřipkového onemocnění doloženého lékařským potvrzením, doručené soudu 4.10.1999 (dva dny před jednáním odvolacího soudu) a věc projednal v jeho nepřítomnosti, čímž mu znemožnil uvést zásadní námitky proti rozsudku soudu prvního stupně.
Dovolání není přípustné.
Odnětím možnosti jednat před soudem dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování.
V tomto případě nejde o odnětí možnosti jednat před soudem, neboť postup odvolacího soudu je v naprostém souladu s ustanovením §101 odst. 2 o. s. ř. Podle §101 odst. 2 o. s. ř., jenž platí i pro odvolací řízení (§211 o. s. ř.), soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Nedostaví-li se řádně obeslaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům. Žalovaný sice svou neúčast u jednání konaného 6.10.1999 řádně omluvil, avšak o odročení jednání nepožádal. Pouhá omluva nepřítomnosti u jednání nezahrnuje žádost o odročení jednání z důležitého důvodu ve smyslu §101 odst. 2 o. s. ř. Jestliže odvolací soud projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, postupoval v souladu s ust. §101 odst. 2 o. s. ř. a nelze dovodit, že by žalovanému byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.5.96, sp. zn. 2 Cdon 369/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 25).
Protože Nejvyšší soud nezjistil ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací soud dovolání odmítl, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. července 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová