ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.337.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 337/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně K. a.s., proti žalovanému V. H., o zaplacení 48.675,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp.zn. 8 C 234/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. ledna 1999, č.j. 17 Co 370/97-55, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.050,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové svým rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 23.9.1997, č.j. 8 C 234/96-33, kterým tento soud zamítl návrh žalobkyně, tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 48.675,- Kč z titulu kupní ceny za dodané zboží a náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 3.844,- Kč. Dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.248,- Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný zastoupený advokátem podal proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání s tím, že rozhodnutí vychází z nikoliv úplně zjištěného skutkového stavu a dále z nesprávného právního názoru, a jsou tedy dány dovolací důvody dle §241 odst. 3 písm. b) a d) o. s. ř. Dle názoru dovolatele je dovolání přípustné dle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému dovolatel navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve svém vyjádření navrhuje, aby vzhledem k ustanovení §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. soud dovolání jako nepřípustné odmítl.
Dovolání není přípustné.
Dle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné v případě, že je napadán rozsudek odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Proti rozsudkům odvolacího soudu uvedeným v §238 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné tehdy, bylo-li jimi rozhodnuto o peněžitém plnění, které v dovoláním dotčeném výroku nepřevyšuje v obchodních věcech částku 50.000,- Kč (srov. §238 odst. 2 o. s. ř.).
Podmínky přípustnosti uvedené v §238 o. s. ř. tedy splněny nejsou.
Protože Nejvyšší soud nezjistil ani jiný důvod přípustnosti dovolání, aniž by nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. usnesením odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam). Jelikož dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací soud dovolání odmítl, vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 1.975,- Kč a jedné náhrady paušálních výdajů 75,- Kč, celkem tedy 2.050,- Kč (vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 31. července 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková