Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2001, sp. zn. 20 Cdo 1874/2000 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.1874.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.1874.2000.1
sp. zn. 20 Cdo 1874/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. J., proti žalované A. T., o 86.871,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 109/98, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2000, č.j. 13 Co 114/2000-41, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2000, č.j. 13 Co 114/2000-41, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. dubna 2000, č.j. 13 Co 114/2000-41 - s odkazem na ustanovení §205 odst. 1, §43 odst. 2 a §211 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen "o.s.ř.") - zastavil řízení o odvolání žalobce proti rozsudku ze dne 2. června 1999, č.j. 27 C 109/98-28, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl jeho žalobu o zaplacení částky 86.871,- Kč s příslušenstvím, a zavázal ho k náhradě nákladů řízení žalované. Rozhodnutí odůvodnil tím, že odvolání nesplňovalo náležitosti požadované ustanovením §205 odst. 1 o.s.ř., a - nebylo-li přes výzvu soudu prvního stupně v tomto směru doplněno - zůstalo neprojednatelné; postrádalo totiž údaj o tom, "jaké konkrétní nesprávnosti nebo vady týkající se postupu soudu odvolatel vytýká, zejména týkající se skutkových zjištění, neboť jen takto odůvodněné odvolání je způsobilé projednání". Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce (zastoupen advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení §238a odst. 1 písm. f/ o.s.ř. Přestože důvodnost dovolání spatřuje v tom, že řízení bylo postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.), jsou námitky z hlediska obsahového podřaditelné dovolacímu důvodu podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat nesprávné právní posouzení věci (zde otázky splnění podmínek pro postup předvídaný ustanovením §43 odst. 2 ve spojení s §211 o.s.ř.). Absence odvolacích důvodů, tj. údaje o tom, v čem odvolatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, popřípadě jejich bližší specifikace, nebrání, argumentuje žalobce, dalšímu pokračování v odvolacím řízení, jestliže rozsah napadení rozhodnutí soudu prvního stupně je v odvolání vymezen. Žalovaná, ztotožnivši se s odůvodněním napadeného rozhodnutí, navrhla dovolání jako nedůvodné zamítnout. Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o.s.ř. přípustné, neboť směřuje proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno (§238a odst. 1 písm. f/ o.s.ř.), a je i důvodné. Protože vady uvedené v §237 odst. 1 o.s.ř., způsobující tzv. zmatečnost rozhodnutí odvolacího soudu, ani jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.), k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.), z obsahu spisu nevyplývají, soustředil dovolací soud pozornost na opodstatněnost námitek vystihujících důvod uvedený v §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.; tímto dovolacím důvodem, včetně jeho obsahové konkretizace, je dovolací soud vázán (§242 odst. 3 věta první o.s.ř.). Dovolacímu přezkumu se tak otevírá pouze otázka, zda odvolání, v němž není uvedeno, v čem odvolatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, je podáním trpícím vadou, jež vylučuje pokračování v odvolacím řízení. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle §205 odst. 1 o.s.ř. v odvolání má být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. O odstranění vad odvolání dbá předseda senátu soudu prvního stupně (§209 o.s.ř.), a to postupem podle §43 odst. 1 o.s.ř. Není- li vada odvolání přes výzvu soudu odstraněna, ačkoli účastník byl poučen o následcích, a nelze-li pro tento nedostatek v odvolacím řízení pokračovat, odvolací soud jej ve smyslu §43 odst. 2 a §211 o.s.ř. zastaví. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 20. října 1998, sp. zn. 21 Cdo 60/98, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1999, pod číslem 36, jakož i v mnoha dalších rozhodnutích, odůvodnil závěr, že je-li z odvolání zřejmé, které rozhodnutí a v jakém rozsahu odvolatel napadá, nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a čeho se odvolatel domáhá, dalšímu pokračování odvolacího řízení. Je tomu tak proto, že odvolací soud podle ustanovení §212 odst. 1 o.s.ř. projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí, aniž by přitom byl vázán důvody odvolání a odvolacími návrhy účastníků (srov. §212 odst. 3, 4 o.s.ř.). Od závěrů formulovaných v uvedeném rozhodnutí nemá dovolací soud důvod odchýlit se ani v této věci. Ze spisu vyplývá, že žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním vyhotoveným dne 31. srpna 1999 (č.l. 33), v němž byla označena věc, jíž se podání týká (uvedením spisové značky, identifikací soudu, který rozhodnutí vydal, a datem jeho vyhlášení), a které bylo podepsáno a datováno. Z obsahu odvolání rovněž vyplývá, že je žalobce podal "do obou výroků napadeného rozsudku z důvodů nesprávně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení věci" a že požadoval, "aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žalobě zcela vyhovuje". Jestliže za této situace odvolací soud nepovažoval odvolání za projednatelné (toliko) pro absenci údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, právní posouzení věci, na němž jeho usnesení spočívá, neobstojí a dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. byl uplatněn po právu. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 1, 2, 5 o.s.ř.). Právní názor dovolacího soudu (že neuvedení odvolacích důvodů nemůže mít za následek zastavení odvolacího řízení podle §43 odst. 2 ve spojení s §211 o.s.ř.) je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 31. ledna 2001 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2001
Spisová značka:20 Cdo 1874/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.1874.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18