ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2547.98.1
sp. zn. 22 Cdo 2547/98
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. R., zastoupeného advokátem, proti žalované J. R., o vyklizení rodinného domu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 203/93, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. června 1998, č. j. 11 Co 136/98 a 11 Co 137/98-86, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud pro Prahu 9 (dále jen \"soud prvního stupně\") rozsudkem ze 14. 2. 1997, č. j. 7 C 203/93-69 ve znění opravného usnesení z 23. 12. 1997, č. j. 7 C 203/93-80, uložil žalované, aby vyklidila dům č. 2159 v H. P. a vyklizený ho žalobci předala do 30 dnů od zajištění náhradního ubytování. Dále rozhodl o nákladech řízení.
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli 20. 7. 1979 manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem soudu prvního stupně z 24. 4. 1992, č. j. 7 C 360/91-30, který nabyl právní moci 18. 6. 1992. Dne 11. dubna 1979 vydal MNV v P. stavební povolení, kterým povolil žalobci stavbu rodinného domu na jeho pozemku parc. č. 2159 v H. P. Ještě před uzavřením manželství se žalovanou byla hotová hrubá stavba - přízemí, schodiště, první patro, střecha nebyla dokončena. K tomuto zjištění dospěl soud na základě výpovědí žalobce v tomto řízení a obsahu spisu soudu prvního stupně sp. zn. 7 C 202/93, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, včetně tam uvedených svědeckých výpovědí. Neuvěřil výpovědím žalované a svědkyně D. H., její sestry, které byly vyslechnuty v tomto řízení o vyklizení, že před uzavřením manželství účastníků byly dokončeny jen základy domu. Poukázal na výpověď M. H., stavebního technika, který ve věci sp. zn. 7 C 202/93 vypověděl, že občas doprovázel otce, který vykonával na stavbě předmětného domu stavební dozor a veškeré záležitosti \"okolo stavby\" vyřizoval otec žalobce J. R. st. Na stavbě pracovalo více lidí a do poloviny července byla hotová hrubá stavba bez krovů. Dále v uvedené věci M. K., \"vzdálený příbuzný žalobce\" uvedl, že \"začal stavět dům spolu s otcem žalobce, který stavěl dům pro žalobce\", a že v červnu 1979 bylo postaveno přízemí a poté byla provedena hrubá stavba během necelého týdne, když na stavbě pracovalo 14 -15 lidí. J. D. vypověděl, že pomáhal na stavbě domu a stavbu financoval a prováděl pro žalobce jeho otec J. R. st. Rovněž F. F. vypověděl, že v době svatby byla stavba \"vyhnána nahoru\" - postavena hrubá stavba, chyběla střecha. V. D. uvedl, že na stavbě domu žalobce jako jeho příbuzný pomáhal, a v době svatby byla hotova \"hrubá stavba i s druhým patrem\". To vypovídal také J. R. st. V. D. vypověděl, že v době svatby byla \"stavba vyhnána nahoru a stála veškerá podlaží\". Pokud P. L., bratr žalované vypověděl, že před svatbou účastníků byly hotové pouze základy a betonovaly se až po svatbě, pak jeho výpověď byla v rozporu i s výpovědí samotné žalované, která potvrdila vybetonovaní základů již před svatbou. P. H., manžel sestry žalované, vypovídal \"ve prospěch žalované\", ale jeho výpověď nebyla použitelná, neboť se sestrou žalované se seznámil až v roce 1980. Tvrzení žalobce o stavu stavby potvrdil také J. K., vzdálený příbuzný žalobce a soused rodičů žalobce. Ten podrobně popsal průběh stavby včetně jejího počátku v dubnu 1979 tak, že probíhala velmi rychle, na stavbě pracovalo hodně lidí a byla postavena za 2 až 3 měsíce. V době svatby bylo hotové přízemí, první patro, střecha nebyla dodělána. Skutečnost, že stavba probíhala rychle potvrdil i K. H., který také uvedl, že se stavbou se pospíchalo, aby byla hotová do poloviny července, neboť \"tam pracovalo hodně známých a příbuzných p. R. st., kteří měli pracovat v červenci na žních\". V době svatby byla dokončena hrubá stavba - přízemí, první patro, příčky, schodiště a domek nebyl zastřešen. Soud prvního stupně uzavřel, že stavba domu před vznikem manželství existovala v hrubém provedení, byly provedeny svislé a vodorovné konstrukce. Z toho dovodil, že předmětný dům je věc, kterou nabyl do vlastnictví žalobce před uzavřením manželství se žalovanou a jako výlučný vlastník je proto legitimován k vyklizení žalované, která \"v poslední fázi sporu užívala nemovitost více méně formálně\". Ze zprávy sociálního odboru místního úřadu z 10. 1. 1997 soud prvního stupně totiž zjistil, že \"žalovaná se v domě zdržuje jen občas a snaží se o demolování zařízení v bytě\".
Městský soud jako soud odvolací rozsudkem z 24. 6. 1998, č. j. 11 Co 136/98 a 11 Co 137/98-86, rozsudek soudu prvního stupně po doplnění dokazování potvrdil. Z potvrzení MNV v P. - H. P. z 28. 3. 1979 odvolací soud zjistil, že národní výbor potvrdil, že žalobce má podanou žádost o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domku a zároveň tím udělil povolení k předčasnému zahájení stavebních prací. Ze stavebního povolení odvolací soud zjistil, že žalobci bylo vydáno k jeho žádosti z 15. 3. 1979 pro stavbu rodinného domku na jeho pozemku 2. 5. 1979, a ze shodné výpovědi účastníků, že nabylo právní moci 26. 6. 1979. K fotografiím zachycujícím základy stavby rodinného domku s kvetoucím stromem a keřem předložených žalovanou, provedl odvolací soud důkaz listinou - znaleckým posudkem Ing. V. S. z 25. 1. 1998, který předložil žalobce. Podle tohoto posudku byly fotografie pořízeny koncem dubna nebo v průběhu měsíce května. Provedení důkazu znaleckým posudkem ohledně technologického procesu výstavby domu nepovažoval odvolací soud za potřebné. Poukázal na to, že výpověďmi svědků slyšených ve věci sp. zn. 7 C 202/93 - M. H., M., K, F. F., V. D., V. D., J. R. St. a K. H. - byl stav domu ke dni 20. 7. 1979 prokázán. V polovině června 1979, tj. před uzavřením manželství účastníků stavba jako věc v právním smyslu existovala - byly vybudovány základy, přízemí, a první patro. I když na domě nebyly ještě krovy a střešní konstrukce, stavba byla základními vodorovnými a svislými konstrukcemi natolik individualizována, že šlo o věc v právním smyslu. Pokud žalovaná navrženým důkazem - znaleckým posudkem hodlala zpochybnit vůbec možnost za tak krátkou dobu dům postavit, považoval odvolací soud za obecně známou skutečnost, že během tří měsíců lze hrubou stavbu do tohoto stadia postavit. V daném případě je pravděpodobné, že se stavbou bylo započato ještě před vydáním stavebního povolení, čemuž nasvědčuje jak potvrzení národního výboru z 28. 3. 1979, tak výpovědi svědků. Pokud žalobce uvedl v řízení o rozvod manželství, že se před uzavřením manželství se žalovanou dohodli, že budou stavět rodinný domek, pak jeho výpověď je přesná v tom, že žádost o stavební povolení podal skutečně 15. 3. 1979. To znamená, že rozhodnutí o tom, že bude stavět dům muselo padnout ještě před uzavřením manželství. Stavba není také v podílovém spoluvlastnictví účastníků, neboť existence dohody o založení tohoto vztahu nebyla prokázána. Po rozvodu manželství užívá žalovaná dům žalobce bez právního důvodu, neboť původní důvod spočíval v existenci rodiněprávního vztahu k žalobci. Proto byla žalobci jako vlastníku poskytnuta ochrana podle §126 ObčZ. Analogicky podle §705 odst. l a §712 odst. 3 věta druhá ObčZ bylo vyklizení žalované vázáno na zajištění náhradního ubytování. Za důvod zvláštního zřetele hodného považoval odvolací soud skutečnost, že žalované nebyla do výchovy svěřena nezl. dcera účastníků a nezletilá žije se žalobcem ve stísněných poměrech u jeho rodičů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238 odst. l písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelou provedou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen \"OSŘ\"). Namítá, že došlo k vadě řízení, která měla vliv na správnost rozhodnutí odvolacího soudu. I ten, stejně jako soud prvního stupně, vycházel z výpovědí svědků, kteří však byli slyšeni v jiném řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Dále žalovaná vytýká odvolacímu soud, že uvěřil žalobci a svědkům, jejichž výpověď žalobce navrhl, že se stavbou domu bylo započato ještě před vydáním stavebního povolení, a naopak neuvěřil jí žalované, že se tak stalo až po vydání tohoto povolení. Rozhodující se jeví výpověď svědka K., který uvedl, že se stavbou bylo započato v dubnu 1979 a dokončena byla za dva až tři měsíce. Přitom podle znalce Ing. S. byly fotografie, zachycující dům ve stádiu základové jámy a vykopanými základovými pásy pořízeny v dubnu nebo v květnu 1979. To znamená, že by stavba nemohla být postavena před uzavřením manželství, ale až v době od poloviny července 1979 do poloviny srpna 1979. Odvolací soud také pochybil, pokud neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz znaleckým posudkem o \"rekonstrukci technologického uspořádání procesu výstavby rodinného domu\", když součástí takové rekonstrukce by byl i meteorologický posudek. Důkazní návrh byl podstatný také proto, že žalobce nepředložil stavební deník, který mohl podpořit případně vyvrátit výpovědi svědků o průběhu výstavby domu. Takové výpovědi o rychlosti výstavby jsou často irelevantní, neboť technologický proces má své zákonitosti, které je třeba respektovat. Žalovaná navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud provedl řízení o dokazování podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000 Sb. (bod 17, hlava první, část dvanáct. zákona č. 30/2000 Sb.), tj. podle občanského soudního řádu ve znění provedeným tímto zákonem.
Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení a že jde o dovolání přípustné podle §238 odst. písm. b) OSŘ. Žaloba byla totiž prvním rozsudkem soudu prvního stupně z 22. 10. 1993, č. j. 7 C 203/93-14 zamítnuta a usnesením odvolacího soudu z 22. 6. 1194, č. j. 11 Co 38/94-33 byl tento rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby zkoumal, zda předmětný dům existoval ke dni uzavření manželství jako věc v právním smyslu, a zda byla mezi účastníky uzavřena dohoda, která by založila podílové spoluvlastnictví účastníků k takové věci. Po tomto zrušení soud prvního stupně, jak již shora uvedeno rozhodl rozsudkem ze 14. 2. 1997, č.j. 7 C 203/93 jinak, neboť žalobě vyhověl a odvolací soud rozsudkem z 24. 6. 1988, č. j. 11 Co 136/98 a 11 Co 137/98-86, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Dovolací soud proto přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu §242 odst. l a 3 OSŘ.
Žalovaná nenamítala, že v řízení došlo k vadám vyjmenovaným v §237 odst. 1 OSŘ a takové vady nebyly dovolacím soudem zjištěny.
Za jinou vadu řízení, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí odvolacího soudu (§241 odst. 3 písm. b/ OSŘ), nelze považovat, jestliže soudy obou stupňů učinily zjištění o průběhu stavby předmětného domu ze spisu soudu prvního stupně sp. zn. 7 C 202/93, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Podle §125 OSŘ za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, a tyto prostředky zákon vyjmenovává jen příkladmo. Obecně je důkazem každá skutečnost, která je způsobilá zjistit skutkový stav. Nelze tedy vyloučit, že soud činí zjištění z obsahu jiného soudního spisu, včetně tam učiněných svědeckých výpovědí. V takovém případě nejde ovšem o důkaz výslechem svědků ve smyslu §126 OSŘ, ale o důkaz spisem jako jiným důkazním prostředkem.
Další je pak otázka, zda taková zjištění spolu s dalšími provedenými důkazy jsou postačující pro zjištění skutkového stavu věci potřebného pro rozhodnutí. Tak tomu v dané věci bylo.
Neobstojí totiž námitka žalované, že skutková zjištění odvolacího soudu o stavu rozestavěnosti předmětného domu ke dni uzavření manželství nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Ve věci sp. zn. 7 C 202/93 byli účastníci řízení titíž jako v tomto řízení o vyklizení domu a také v uvedeném řízení se prováděly důkazy k průběhu stavby domu, resp. jejího stavu ke dni uzavření manželství účastníků. Hodnocení obsahu uvedeného spisu, tj. skutečností z něj zjištěných, v souvislosti s ostatními důkazy provedenými v tomto řízení o vyklizení a se vším, co vyšlo v tomto řízení najevo, odpovídá §132 OSŘ o volném hodnocení důkazů. Odvolací soud podrobně zdůvodnil, jakým způsobem ke skutkovému zjištění dospěl: skutkové zjištění z hodnocení provedených důkazů vychází, je logické a vnitřně provázané, včetně toho, proč dokazování nebylo doplněno znaleckým posudkem navrhovaným žalovanou, z provedených důkazů vyplynulo, že se stavbou bylo započato v březnu 1979 a stavba byla během tří měsíců ve stavu vybudovaných základů, přízemí a prvního patra (bez krovů a střešní konstrukce). Takovou dobu považoval odvolací soud za obecně přiměřenou provedeným pracem.
Skutkovému zjištění odvolacího soudu pak odpovídá i právní závěr o existenci stavby předmětného domu jako věci v právním smyslu před uzavřením manželství účastníků včetně vlastnického práva žalobce k této věci a jeho ochraně podle §126 ObčZ.
Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska žalovanou uplatněných dovolacích důvodů podle §241 odst. 3 písm. b), c) a d) OSŘ správný, bylo dovolání podle §243b odst. l OSŘ zamítnuto.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn tím, že žalobce byl v dovolacím řízení úspěšný, náklady mu však nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. , §151 odst. l a 142 odst. l OSŘ).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2001
JUDr. Marie R e z k o v á
předsedkyně senátu