ECLI:CZ:NS:2001:3.ND.3.2001.1
sp. zn. 3 Nd 3/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Josefa Hendrycha a soudců JUDr. Jindřicha Fastnera a JUDr. Eduarda Teschlera v právní věci žalobce JUDr. F. M., zastoupeným JUDr. E. C., advokátkou, proti žalovaným 1/ L. Š., zastoupenému JUDr. O. M., advokátem, 2/ J. K., zastoupenému JUDr. E. J., advokátkou, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 31 C 38/95 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 169/2000, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, podle §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. N. Ž. je vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. 1 Co 169/2000.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze, jako soudu odvolacího má být pod sp. zn. 1 Co 169/2000 projednáno odvolání žalobce do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. 31 C 38/95. Žalobce svým podáním ze dne 9. 3. 2000 vznesl námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, neboť je přesvědčen o jejich subjektivním přístupu k jeho osobě.Tento závěr opírá o skutečnost, že senát vrchního soudu nevyhověl jeho předchozím námitkám podjatosti, které vznesl proti soudcům Městského soudu v Praze.
Předsedkyně senátu JUDr. Z. F. předložila věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí. Současně předložila vyjádření soudců, kteří mají dle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle rozvrhu práce je příslušný k projednání a rozhodnutí věci senát 1 Co ve složení JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. Senát 1 Co pak dle rozvrhu práce zastupuje senát 3 Co, jehož členové se rovněž k námitce podjatosti vyjádřili.
Z vyjádření uvedených soudců je patrné, že k věci, účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný osobní vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodování této věci. JUDr. N. Ž. ve svém vyjádření uvedla, že v projednávané věci byla v minulosti jako soudkyně Městského soudu v Praze činná. Dne 7. 4. 1995 vydala usnesení podle §43 odst. 1 o. s. ř., výzvu k zaplacení soudního poplatku, opětovně učinila výzvu podle §43 o. s. ř. při jednání dne 3. 8. 1995 a usnesením ze dne 31. 10. 1995 připustila záměnu účastníků a změnu žaloby.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o. s. ř. jsou u soudu vyššího stupně vyloučeni soudci, kteří rozhodovali věc u soudu nižšího stupně.
V posuzovaném případě není námitka podjatosti uvedených soudců důvodná, neboť nejsou dány okolnosti a navrhovatel je ani konkrétně nedoložil, z nichž by vyplývalo, že soudci, jimž věc přísluší k projednání a rozhodnutí dle rozvrhu práce, mají takový vztah k věci, k účastníkům, popř. jejich zástupcům, který by vzbuzoval pochybnosti o jejich podjatosti. Za okolnosti vzbuzující pochybnosti o podjatosti uvedených soudců nelze pokládat okolnosti obecně uváděné navrhovatelem, které však nejsou v přímém vztahu k uváděným soudcům a nesvědčí o takovém jejich poměru k věci, popř. účastníkům či zástupcům, který by vzbuzoval pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Překážku v projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 2 o. s. ř. však Nejvyšší soud shledal u soudkyně JUDr. N. Ž. Smyslem ustanovení §14 odst. 2 o. s. ř. je, aby z rozhodování v určité věci byl vyloučen soudce, který se již v této věci významněji angažoval, tj. rozhodoval v ní nebo v ní ve větším rozsahu již procesně působil. Z obsahu spisu je patrné, že tato soudkyně již ve věci u soudu nižšího stupně jednala a rozhodovala.
Nejvyšší soud proto jako soud nadřízený rozhodl podle §14 odst. 2 a §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. ledna 2001
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych