ECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.1001.2002.1
sp. zn. 28 Cdo 1001/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce města A. proti žalovanému M. K., zastoupenému advokátem, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 12 C 40/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4.12.2001, č.j. 11 Co 93/2001-122, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Chebu dne 24.6.1997 domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizený odevzdat byt blíže popsaný v žalobě.
Okresní soud v Chebu jako soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 29.8.2000, č.j. 12 C 40/97-54 žalobě vyhověl. Dospěl k závěru, že na žalovaného nepřešlo podle §706 odst. 2 věta druhá o.z. právo nájmu po nájemkyni M. F. Uzavřel, že žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil zákonné předpoklady pro přechod práva nájmu podle §706 o.z. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 18.1.2002.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 15.3.2002 dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a §237 odst. 3 o.s.ř. Tvrdil existenci dovolacích důvodů podle §241a odst. 2, písm. a), b) o.s.ř. Namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl zamítnutí dovolání.
Řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 24.7.1997, tedy za účinnosti občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (to je do dne 31. 12. 2000). Rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 29.8.2000 tak bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - zákona č. 30/2000 Sb., proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243 odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §150 o.s.ř. Žalovaný sice neměl se svým dovoláním úspěch, žalobci však v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady nevznikly, když vyjádření k dovolání nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení 11 odst. 1 až 3 vyhl. č.177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 28. června 2002
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.
předseda senátu