ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.348.2001.1
sp. zn. 29 Odo 348/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z. J., proti žalovanému L. V., o zaplacení 65.854,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 18 C 60/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. února 2001, č.j. 22 Co 251/2000-91, ve znění opravného usnesení ze dne 12. dubna 2001, č.j. 22 Co 251/2000-103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 6. února 2001, č. j. 22 Co 251/2000-91, ve znění opravného usnesení ze dne 12. dubna 2001, č.j. 22 Co 251/2000-103, změnil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. ledna 2000, č. j. 18 C 60/97-64, v napadeném zamítavém výroku ohledně částky 20.854,- Kč s příslušenstvím tak, že žalobu zamítnul jen do výše 10.854,- Kč s přísl. a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 10.000,- Kč s přísl. Odvolací soud dále rozhodl o nákladech řízení v obou stupních.
Krajský soud v odůvodnění svého rozsudku zejména uvedl, že účastníci uzavřeli koncem roku 1992 kupní smlouvu. Mezi stranami zůstala sporná otázka, zda byla sjednána kupní cena ve výši 65.000,- Kč nebo 75.000,- Kč. Odvolací soud vyšel z dodacího listu podepsaného žalovaným, na kterém byla uvedena kupní cena 75.000,- Kč, a dále ze svědecké výpovědi P. H., který odůvodnil navýšení kupní ceny, a dospěl k závěru, že mezi stranami bylo sjednáno zaplacení částky 75.000,- Kč.
Krajský soud proto změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítnul jen do částky 10.854,- Kč a žalovanému uložil, aby vedle již přisouzených 45.000,- Kč s přísl. a zaplacených 20.000,- Kč, doplatil žalobci dalších 10.000,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu, jímž byl zavázán k zaplacení dalších 10.000,- Kč s přísl.) podal žalovaný dovolání. Napadené rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení věci odvolacím soudem. Mezi stranami byla uzavřena písemná smlouva, ve které je uvedena kupní cena 65.000,- Kč, nikoliv 75.000,- Kč, jak dovozuje žalobce na základě dodacích listů. Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně. K žádné takové dohodě mezi žalobcem a žalovaným ale podle žalovaného nedošlo. Podle dovolatele navíc žalobce v řízení nikdy netvrdil, že by kupní cena činila 75.000,- Kč.
Dovolatel proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení ve věci. Současně navrhnul, aby dovolací soud podle §243 o. s. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozsudku.
Žalobce se k dovolání žalovaného – jak vyplývá ze spisu – nevyjádřil.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001. Dovolání žalovaného se proto projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud dále posoudil dovolání žalovaného podle ust. §240 odst. 1 a §241 odst. 1, 2 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje zákonem stanovené náležitosti, dovolatel je řádně zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.
Dovolání není přípustné.
Podle názoru dovolatele je přípustnost dovolání dána podle ust. §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.
Podle §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Dovolání však podle §238 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč. Ze spisového materiálu je zřejmé, že v řízení jde o věc obchodní, neboť se jedná o spor vyplývající ze vztahu podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti.
V posuzovaném případě žalovaný - jak vyplývá z obsahu jeho dovolání - napadá výrok odvolacího soudu, kterým tento soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dalších 10.000,- Kč s přísl.
Dovoláním dotčeným (tj. měnícím) výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 10.000,- Kč (při posouzení toho, zda dovoláním dotčeným výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím částky uvedené v ustanovení §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř., se k příslušenství uplatněného nároku nepřihlíží - srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 1. 1998 sp. zn. 2 Cdon 322/97, uveřejněné pod č. 62 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998).
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání žalovaného není přípustné, neboť dovoláním byl napaden výrok, kterým bylo v obchodní věci rozhodnuto o peněžním plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč.
Přípustnost dovolání v dané věci by tak mohla být založena pouze z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. ( §241 odst. 3 písm. a/ o. s. ř. ). Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže v řízení došlo k vadám uvedeným v ust. §237 odst. 1 o. s. ř., přičemž omezení uvedené v ust. §238 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. zde neplatí. Dovolatel však netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ust. §237 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto podle §238 odst. 2 písm. a), §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti ust. §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl, aniž se zabýval věcnými námitkami žalovaného uvedenými v dovolání.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §146 odst. 2 o. s. ř. (per analogiam) tak, že žalovaný, který z procesního hlediska zavinil odmítnutí dovolání, nemá na náhradu těchto nákladů právo a totéž platí i o žalobci, neboť mu podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. června 2002
JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.
předseda senátu