ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.504.2001.1
sp. zn. 29 Odo 504/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce D. M., proti žalovanému P. S., o zaplacení směnečné pohledávky 330.000,- Kč s přísl., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 Cm 105/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. listopadu 2000, č. j. 4 Cmo 527/98-50, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 29. listopadu 2000, č. j. 4 Cmo 527/98-50, změnil rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 1997, č. j. 23 Cm 105/97-9, tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci směnečnou pohledávku ve výši 330.000,- Kč spolu se 6% úrokem ode dne její splatnosti a odměnu ve výši 1,3% směnečného peníze.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (podáním datovaným dnem 6. dubna 2001 a podaným k poštovní přepravě téhož dne) dovolání, ve kterém namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle dovolatele soud nesprávně posoudil otázku platnosti směnky zejména proto, že jako směnečník je ve směnce uveden sám remitent, což vylučuje, aby listina byla platnou směnkou cizí. Žalovaný požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ve věci.
Žalobce se k dovolání žalovaného nevyjádřil.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „o. s. ř.“). Dovolání žalovaného se proto projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Dovolání v této věci tedy mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Dovolání bylo podáno opožděně.
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen právnímu zástupci žalovaného dne 14. února 2001 (tuto skutečnost dvakrát potvrzuje i žalovaný ve svém dovolání) a téhož dne také nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl tedy posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 14. březen 2001. Dovolání podané k poštovní přepravě dne 6. dubna 2001 je tudíž zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §57 odst. 2, §240 odst. 1, §243b odst. 4 o. s. ř. a v návaznosti na ust. §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho opožděnost odmítl, aniž by se mohl zabývat věcnými námitkami uvedenými v dovolání, zejména právním posouzením platnosti směnky soudem druhého stupně.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první o. s. ř. (per analogiam) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich úhradu, a to proto, že žalovaný z procesního hlediska zavinil odmítnutí dovolání a žalobci podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Za součást dovolacích nákladů žalovaného přitom Nejvyšší soud nepokládal část zaplaceného soudního poplatku z dovolání ve výši 8.250,- Kč. Dovolání bylo podáno v dubnu 2001, takže rozsah poplatkové povinnosti dovolatele vymezují ustanovení zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání dovolání, to jest ve znění zákonů č. 271/1992 Sb., č. 273/1994 Sb., č. 36/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 241/2000 Sb. a č. 255/2000 Sb. (srov. článek II., bod 1., větu druhou, zákona č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Dle položky 18 písm. b) Sazebníku poplatků tedy soudní poplatek z dovolání v dané věci činil 5.000,- Kč, nikoli uhrazených 13.250,- Kč (dle č. l. 69 a 71). Uvedený přeplatek na poplatku proto bude muset být dovolateli vrácen.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. června 2002
JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.
předseda senátu