ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.31.2002.1
sp. zn. 33 Odo 31/2002-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Ing. R. Š., zastoupené advokátem, proti žalovanému B. P., zastoupeného advokátkou, o 122.383,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 327/95-53, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. června 2001 č.j. 38 Co 311/98-70, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. března 1998 č.j. 50 C 327/95-53 uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni 35.000,- Kč s 18,5% úrokem od 10.11.1994 do zaplacení, ohledně částky 87.383,- Kč s 18,5% úrokem od 10. 11. 1994 do zaplacení žalobu zamítl. Žalobkyni pak zavázal zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení. 9.703,- Kč.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. června 2001 č.j. 38 Co 311/98-68 změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku tak, že žalobu o zaplacení 35.000,- Kč s příslušenstvím zamítl; ve výroku o nákladech řízení změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výši nákladů, které je žalobkyně žalovanému povinna hradit určil částkou 22.620,- Kč. Současně pak rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž vytýkala odvolacímu soudu, že věc nesprávně právně posoudil, a navrhovala, aby dovolací soud tento rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §211, §151 a §159 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že tehdejšímu zástupci žalobkyně, Ing. J. Š., byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 19. 9. 2001, zástupkyni žalovaného JUDr. J. S., advokátce dne 21. 9. 2001, a nabyl tak právní moci dnem 21. 9. 2001. Lhůta k podání dovolání uplynula v pondělí 22. 10. 2001 (srov. §57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobně na podatelně Městského soudu v Brně dne 16. 11. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věta první a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. ledna 2002
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu