ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.54.2002.1
sp. zn. 33 Odo 54/2002-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce JUDr. V. J., advokáta , zastoupeného JUDr. B. G., CSc., proti žalovanému F. T., zastoupenému JUDr. M. K., advokátem, o zaplacení částky l 358 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 C 306/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. června 2001 č. j. 11 Co 462/2000-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. M. K.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 19. ledna 2000 č. j. 6 C 306/98-19 zamítl žalobu, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku l 358 Kč včetně úroků z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 5. června 2001 č. j. 11 Co 462/2000-44 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a připustil proti svému rozhodnutí dovolání.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž odvolacímu soudu vytkl nesprávné právní posouzení věci [dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.] a navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání vyhodnotil rozhodnutí soudů obou stupňů jako správné a navrhl zamítnutí dovolání.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v dané věci, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 19. ledna 2000.
Dovolání v této věci není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( §236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a) až g).
Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení založena není, neboť dovolatel netvrdí a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z uvedených vad.
Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu (§239 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání však není podle §239 odst. 3 ve spojení s §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč.
V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 1 358 Kč.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek v něm uplatněných.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 , §224 odst. 1, §151 odst. 3 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta za jednu čtvrtinu sazby odměny ve výši 1 125 Kč *část dvanáctá hlava první bod 10 zákona č. 30/2000 Sb., §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto usnesením, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. ledna 2002
JUDr. Zdeněk Des, v. r.
předseda senátu