ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.415.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 415/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 31. července 2002 dovolání obviněného I. A., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 4 To 613/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 2 T 314/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 4 To 613/2001, byl podle §258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. zrušen v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 2 T 313/2000, (správně má být 2 T 314/2000), a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodnuto tak, že obviněný I. A. byl uznán vinným I. trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., II. trestnými činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §188 odst. 1 tr. zák., a III. trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a), b), odst. 4 písm. b) tr. zák. (ve všech případech platných do 30. 6. 1998). Za to byl podle §187 odst. 2 tr. zák. platného do 30. 6. 1998 odsouzen za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věci, a to ocelového hydraulického lisu s rozpěrným zvedákem o nosnosti 12 tun a soupravy forem, digitální váhy ULTRA 200 – šedivé barvy, digitální váhy TANITA model 1479 – černé barvy, digitální váhy šedivé barvy bez označení výrobce, mikrotenových folií, směsi látek o váze 921,5g obsahujících 189,83 g čistého heroinu a směsi látek o váze 1.101,8 g paracetamolu a kofeinu. Podle §53 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen peněžitý trest 100 000 Kč a podle §54 odst. 3 tr. zák. pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody na tři měsíce. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému uložen také trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. soud rozhodl o zabrání věcí, a to střelných zbraní – samopalu vzor 26, se zásobníky, pistole ČZ vzor 52, se dvěma zásobníky, pistole značky DUO ráže 6,35 mm, s jedním zásobníkem a střelivo k uvedeným zbraním v celkovém počtu 871 kusů.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný I. A. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opírá o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání namítl, že Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací v řízení o odvolání a následným rozsudkem nerespektoval zejména ustanovení §254 odst. 1, §259 odst. 3 a §269 odst. 4 tr. ř., nepřezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, proti nimž bylo možno podat odvolání a rozhodl ve věci sám rozsudkem, aniž by skutkový stav věci byl v předcházejícím řízení správně zjištěn. Podle dovolatele odvolací soud vyvodil ze skutkových zjištění nesprávné závěry a na základě nesprávného hmotně právního posouzení věci a bez doplnění dokazování ve věci rozhodl. Namítl, že nebyly odstraněny rozpory v dokazování, na něž poukázal Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 9. 2. 2000, sp. zn. 4 Tz 219/99. Zpochybnil věrohodnost utajeného svědka K. N. a uvedl, že jako k usvědčujícímu důkazu nelze přihlížet ani k domovní prohlídce, neboť není zřejmé, kdy tento úkon započal. Navíc podle jeho názoru přičiněním orgánů činných v trestním řízení neexistuje jeho cestovní pas, který byl nalezen při domovní prohlídce.V rámci přípravného řízení ani v hlavním líčení nebyl proveden žádný důkaz, který by alespoň nasvědčoval, že drogy, pomůcky k jejich zpracování a zbraně, které byly při domovní prohlídce nalezeny, patřily jemu. Podle dovolatele byl utajený svědek K. N. nepřípustně ovlivňován policistou NPDC, který jej dvakrát navštívil ve věznici za tím účelem, zda svědek je ochoten vypovídat. Dále dovolatel polemizoval se správností postupu soudu, pokud jde o hodnocení výpovědi obviněného a utajeného svědka K. N., výpovědi svědkyně S., výpovědi svědka K. N., svědka P. a svědka S. A., ale i tím, že soud prvního stupně zamítl návrh obhajoby, aby svědek K. N. byl podroben zkoumání znalcem z oboru toxikologie. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 4 To 613/2001, z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
K dovolání se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 4 To 613/2001, jímž bylo pravomocně ukončeno trestní řízení, byl vydán dne 18. 12. 2001. Dovoláním lze přitom napadnout pravomocná rozhodnutí soudů uvedená v §265a odst. 1, 2 tr. ř. jen v případech, jestliže rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo vydáno za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb., kterou bylo dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek zavedeno do systému opravných prostředků.
Protože napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo vydáno přede dnem 1. 1. 2002, tedy před účinností novely trestního řádu, navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného I. A. odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a aby toto rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Dovolání, jako nový mimořádný opravný prostředek bylo zařazeno do trestního řádu jeho novelizací provedenou zák. č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci sp. zn. 4 To 613/2001 byl vyhlášen dne 18. 12. 2001 a byl doručen obviněnému i jeho obhájci dne 13. 2. 2002, státnímu zástupci, byl doručen dne 12. 2. 2002. Dovolání bylo podáno dne 12. 4. 2002. Je zřejmé, že rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním, nabylo právní moci dne 18. 12. 2001 [§139 odst. 1 písm. a) tr. ř.]. Dovoláním však lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudů uvedené v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř., jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. (srov. č. 31/2002 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného I. A. odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., protože není přípustné. V souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. července 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek