Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2002, sp. zn. 5 Tdo 429/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.429.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.429.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 429/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2002 o dovolání, které podal obviněný L. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. 4 To 389/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 1 T 61/2001, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný L. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 7. 2001, sp. zn. 1 T 61/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. 4 To 389/2001, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., který spáchal útoky, uvedenými pod bodem 1. výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně a pod bodem 1. až 7. výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Dále byl uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., který spáchal útoky uvedenými pod bodem 1. až 6. výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Za to byl obviněný podle §247 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků, k jehož výkonu byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byl obviněný L. K. společně a nerozdílně se spoluobviněným P. P. uznán povinným zaplatit poškozené M. B. náhradu škody ve výši 20 790,- Kč, poškozený T. O. byl podle §229 odst. 1 tr. řádu se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl vydaný z podnětu odvolání obviněného L. K., spoluobviněného P. P. a státního zástupce, přičemž ve vztahu k obviněnému L. K. odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně částečně zrušil ve výroku o vině a v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody a následně v tomto rozsahu znovu sám rozhodl. Toto rozhodnutí bylo obviněnému i jeho obhájci doručeno dne 27. 2. 2002. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. 4 To 389/2001 podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. F. Š. dovolání. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako dovolací soud (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné. Dovolání bylo do trestního řádu zavedeno jako mimořádný opravný prostředek novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., a to s účinností od 1. 1. 2002. Pro časovou působnost trestního řádu obecně platí, že procesní úkony se v průběhu trestního řízení provádějí podle znění zákona účinného v tom okamžiku, kdy má být určitý procesní úkon učiněn. Výjimku z uvedeného pravidla mohou v případě novelizace stanovit zejména příslušná přechodná zákonná ustanovení. Citovaná novelizace trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. ovšem neobsahuje žádná přechodná ustanovení, která by se týkala dovolání, ač v jiných směrech zde přechodná ustanovení existují, proto je nutné aplikovat zmíněnou obecnou zásadu o provádění úkonů trestního řízení. Z ní vyplývají následující skutečnosti: Podle §265a odst. 1 tr. ř. je dovoláním možné napadnout pouze pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, jestliže to zákon připouští. Zmíněné ustanovení je ve smyslu výše uvedené zásady účinné do budoucna, to znamená, že druhostupňová rozhodnutí soudu ve věci samé, proti nimž zákon podání dovolání připouští, jsou pouze ta, která jsou nebo budou vydána a nabývají právní moci po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb., tj. po dni 1. 1. 2002. Ze závěrečných a přechodných ustanovení podle čl. II zákona č. 265/2001 Sb. totiž vyplývá, že zde není obsažena žádná výjimka, podle níž by bylo možno dovolání jako nově zavedený mimořádný opravný prostředek uplatnit i v případech, kdy rozhodnutí, jež jsou uvedena v nynějším ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř., nabyla právní moci za účinnosti dřívějšího trestního řádu (tj. přede dnem 1. 1. 2002), a to ani za podmínky, že by od doručení takového rozhodnutí byla jinak zachována dvouměsíční dovolací lhůta (§265e tr. ř.). Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě, proti němuž dovolání obviněného L. K. směřuje, přitom byl učiněn a nabyl právní moci dne 23. 11. 2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Nemožnost dosažení revize dřívějších meritorních rozhodnutí soudů druhého stupně prostřednictvím dovolání má význam mimo jiné i z důvodu garance právní jistoty obviněných. Je třeba totiž vycházet ze skutečnosti, že pravomocná rozhodnutí učiněná přede dnem 1. 1. 2002 byla vzhledem k předchozí úpravě zásadně nezměnitelná a napadnutelná jen omezeným okruhem mimořádných opravných prostředků. To zaručovalo obviněnému, že nebude-li výjimečně takový opravný prostředek důvodně podán, nemůže již dojít k dodatečné změně pravomocného rozhodnutí v jeho neprospěch. Institutem dovolání se však možnosti uvedené nepříznivé změny rozhodnutí dále rozšířily, protože dovolání může podat v neprospěch obviněného nejvyšší státní zástupce [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], což by znamenalo zhoršení postavení obviněného novou právní úpravou. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek přitom na rozdíl od stížnosti pro porušení zákona důsledně respektuje rovnost stran, proto nelze novou právní úpravu vykládat tak, že proti rozhodnutím, která nabyla právní moci přede dnem 1. 1. 2002, má právo podat dovolání jen obviněný. Vzhledem k naznačeným nepříznivým dopadům opačného výkladu přípustnosti dovolání tedy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, není přípustné (viz k tomu rozhodnutí pod č. 31/2002 Sb. rozh. tr.). Protože v projednávané věci bylo dovoláním napadeno rozhodnutí, proti kterému z výše uvedených důvodů není tento opravný prostředek podle §265a odst. 1 tr. ř. přípustný, Nejvyšší soud dovolání obviněného L. K. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 31. července 2002 Předseda senátu: JUDr. František P ú r y

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/31/2002
Spisová značka:5 Tdo 429/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.429.2002.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19