Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.06.2003, sp. zn. 11 Tcu 115/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.115.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.115.2003.1
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. června 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. K., rozsudkem Okresního soudu v Plauenu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 5 Ls 650 Js 16378/99, a to pro trestný čin výdělečného převádění cizinců v organizované skupině v devíti případech podle §92b odst. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a deseti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Plauenu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 5 Ls 650 Js 16378/99, jenž nabyl právní moci dne 26. 4. 2001, byl R. K. uznán vinným trestným činem výdělečného převádění cizinců v organizované skupině v devíti případech podle §92b odst. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že poté co se koncem roku 1997 rozhodl, že bude spolu s dalšími odděleně stíhanými osobami ilegálně přepravovat cizince zdržující se v České republice na území Spolkové republiky Německo, převedl přes „zelenou hranici“ na německé území do obce L. ve dnech 12. 1. 1998 1 osobu, 13. 1. 1998 8 osob a ve dnech 24. 1., 3. nebo 4. 2., 12. 2., 16. 2., 22. 2., 23. 2., a 16. 3. 1998 vždy 4 osoby. Jednal přitom vědomě jako člen organizované skupiny, vzniknuvší pro pokračující převaděčskou činnost. Za každou převedenou osobu měl dostat částku 100 DM. Pro tento trestný čin byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a deseti měsíců. Dne 13. 6. 2003 pod sp. zn. 2290/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. K. se pro finanční prospěch opakovaně významným způsobem podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. června 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/30/2003
Spisová značka:11 Tcu 115/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.115.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19