ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.120.2003.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. června 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. M., rozsudkem Obvodového soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 10. 2000, sp. zn. 18 Ds 710 Js 5770/00, a to pro trestný čin krádeže ve čtyřech případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1 odst. 2, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 10. 2000, sp. zn. 18 Ds 710 Js 5770/00, jenž nabyl právní moci dne 20. 10. 2000, byl V. M. uznán vinným trestným činem krádeže ve čtyřech případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1 odst. 2, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že v době od 30. 10. 1999 do 3. 12. 1999 ve čtyřech případech vnikl do rekreačních chat, kde odcizil v prvém případě telefon v hodnotě asi 190 DM, ve druhém případě vrtačku AEK, vibrační brusku, pilku děrovku, dvě upínací hlavičky pro vrták, jedny kuchyňské hodiny, sadu šroubováků, ve třetím případě přijímač typu Life – Sat v hodnotě asi 5. 500 DM a ve čtvrtém případě si vzal klíče od zahradního domku, skleníku a kůlny a pil tam vyhlédnutý alkohol a jedl tam uskladněné potraviny. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedených odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. M. se dopustil více útoků majetkové trestné činnosti, a to vniknutím do rekreačních objektů. Ze spisového materiálu bylo dále zjištěno, že za majetkovou trestnou činnost byl již na území Spolkové republiky Německo v minulosti soudně trestán. Pokud jde o druh trestu byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. června 2003
Předseda senátu :
JUDr. Antonín Draštík