Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2003, sp. zn. 11 Tcu 261/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.261.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.261.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 261/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. prosince 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky H. V. rozsudkem Zemského soudu v Krems na Dunaji, Rakousko, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 25 Hv 28/02s, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu ve Vídni, Rakousko, ze dne 13. 12. 2002, sp. zn. 21 Bs 412/02, a to pro trestný čin těžké a výdělečné těžké organizované krádeže vloupáním podle §127, §128 odst. 2, §129 č.1, §130 1. věta, 2. případ, 2. věta, 1. a 2. případ rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu v Krems na Dunaji, Rakousko, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 25 Hv 28/02s, který nabyl právní moci dne 13. 12. 2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu ve Vídni, Rakousko, ze dne 13. 12. 2002, sp. zn. 21 Bs 412/02, byl H. V. uznán vinným trestným činem těžké a výdělečné těžké organizované krádeže vloupáním podle §127, §128 odst. 2, §129 č.1, §130 1. věta, 2. případ, 2. věta, 1. a 2. případ rakouského trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že jako člen skupiny v době od 9. 10. 2000 do 26. 10. 2001 v M., H., v G. S. a ve V. celkem v šesti případech násilně vnikl do uzamčených prostor různých subjektů s úmyslem se protiprávně obohatit a obstarat si tak příjem. Odcizil přitom cizí movité věci, mezi nimi např. motorku KTM a Honda, jakož i různá příslušenství motocyklů, dále nákladní automobil a různé elektronické přístroje, a způsobil tak škodu ve výši nejméně 100.000,- EUR. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. H. V. se dopouštěl po dobu více jak jednoho roku opakovaně majetkové trestné činnosti, a to ve spolupachatelství s dalšími osobami a trestnou činností způsobil vysokou škodu na cizím majetku. Je třeba přihlédnout též ke způsobu provedení útoků (vloupáním). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již citelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. prosince 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/11/2003
Spisová značka:11 Tcu 261/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.261.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19