ECLI:CZ:NS:2003:11.TD.32.2003.1
sp. zn. 11 Td 32/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. B., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2003 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
N á v r h na odnětí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 To 168/2002 a její přikázání Vrchnímu soudu v Praze se z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 43 T 20/98, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let se zkušební dobou pěti let. Nad obviněným byl zároveň vysloven dohled. Dále byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 5.000,- Kč, kdy pro případ, že by nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání čtrnácti dnů, trest zákazu činnosti na dobu pěti let a povinnost nahradit škodu. Současně byl zrušen výrok o trestu Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 493/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný i krajský státní zástupce a trestní věc obviněného se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Podáním ze dne 6. 6. 2003 požádal obviněný M. B., aby jeho trestní věc byla z důležitých důvodů odňata Vrchnímu soudu v Olomouci a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně, v němž uvádí několik případů, kdy byl – dle jeho názoru – postupem policie a soudu zkrácen na svých právech.
S ohledem na podání obviněného byla trestní věc Krajského soudu v Brně předložena k rozhodnutí o návrhu podle §25 tr. řádu Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V podání obviněného nebylo zmíněno nic, co by bylo možno byť jen vzdáleně označit za důležité důvody podle §25 tr. řádu, které by opodstatňovaly odnětí věci soudu, který je věcně i místně příslušný jednat a rozhodnout.
Za tohoto stavu se žádost obviněného M. B. nemohla setkat s úspěchem, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. června 2003
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera