Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2003, sp. zn. 11 Tvo 18/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.18.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.18.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 18/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2003 stížnost obviněného R. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 2 To 190/2002, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného R. P. z a m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2002, sp. zn. 1 T 16/2000, byl obviněný R. P. uznán vinným trestným činem vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného M. S. Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění a krajský státní zástupce odvolání. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 2 To 86/2002, byla podle §23 odst. 1 tr. řádu trestní věc obviněného R. P. vyloučena k samostatnému projednání. V průběhu veřejného zasedání při projednávání odvolání obviněného R. P. a krajského státního zástupce namítl obviněný podjatost soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. M. S. proto, že tento soudce už rozhodoval v samostatně vedeném odvolacím řízení ve vyloučené věci obviněného M. S. a tím fakticky vyslovil svůj názor na trestní věc obviněného R. P. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 2 To 190/2002, bylo podle §31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. M. S. není vyloučen z projednání trestní věci. Ve stejném veřejném zasedání bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2003, č. j. 2 To 190/2002-663, zamítnuto odvolání obviněného i krajského státního zástupce. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým bylo rozhodnuto podle §31 odst. 1 tr. řádu podal obviněný R. P. v zákonné lhůtě stížnost, kterou v podstatě odůvodnil skutečnostmi uvedenými ve svém původním návrhu na vyloučení a znovu navrhl, aby po zrušení napadeného rozhodnutí byl JUDr. M. S. z projednání předmětné věci vyloučen. Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat. Obviněný R. P. byl žalován spolu s obviněným M. S. a soudem prvního stupně byli oba společně odsouzeni. V řízení společném pro oba obviněné mělo být projednáno také jejich odvolání a odvolání krajského státního zástupce. Pokud z důvodů uvedených v §23 odst. 1 tr. řádu k tomuto společnému projednání nedošlo a odvolání každého z obviněných bylo projednáno samostatně, nelze účast soudce při rozhodování o vyloučené věci považovat za podjatost, která by mohla mít za následek jeho vyloučení ve smyslu §30 odst. 1 tr. řádu. Soudci v tomto případě rozhodovali pouze odděleně o věcech, o kterých by rozhodovali při společném řízení, kdyby k vyloučení nedošlo. Způsob, kterým bylo rozhodnuto ve věci, která byla vyřízena jako první, nevede k podjatosti, a jde o průvodní jev jednoty soudního rozhodování. Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. července 2003 Předseda senátu : JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/31/2003
Spisová značka:11 Tvo 18/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.18.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19