Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2003, sp. zn. 20 Cdo 594/2002 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.594.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.594.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 594/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kurky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné C. P., a.s., zastoupené advokátem, proti povinnému I. S., zastoupenému advokátem, prodejem spoluvlastnického podílu k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 E 36/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22.11.2001, č.j. 19 Co 2305/2001-29, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu povinného k označeným nemovitostem. Povinný (zastoupen advokátem) ve včasném dovolání namítl, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. a/ a b/ o.s.ř.). Dovolatel označil navrhovaný způsob výkonu rozhodnutí za nevhodný pro „značný nepoměr“ mezi dlužnou částkou a cenou spoluvlastnického podílu, a rovněž reálně neproveditelný, protože postižená nemovitost není samostatnou věcí. Dovolání není přípustné. Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že §237 odst. 1 a 3 o.s.ř. zde platí obdobně. Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v §237 odst. 1 pod písm. a/ až c/ o.s.ř. Ve smyslu §237 odst. 1 o.s.ř je dovolání přípustné v případě měnícího rozhodnutí (písm. a/), nebo v případě, že bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozhodnutí, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (písm. b/), anebo tehdy, bylo-li potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že jde o rozhodnutí, které má (ve věci samé) po právní stránce zásadní význam (písm. c/). Z ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přípustnost dovolání v dané věci neplyne zjevně, neboť napadené usnesení není měnící, nýbrž potvrzující. Nezakládá ji ani ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., jelikož v dané věci bylo potvrzeno první rozhodnutí, které soud prvního stupně v řízení vydal. Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., muselo by být napadené rozhodnutí ve věci samé po právní stránce zásadního významu. Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem. Prostřednictvím námitek, jež dovolatel v dovolání vznesl, splnění těchto podmínek dovodit nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů, jak citované ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá, totiž zjevně nejde. Není zřetelného podkladu pro úsudek, že odvolací soud - při posuzování otázek, jež ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí posuzovat lze - uplatnil právní názor nestandardní, resp. vybočující z mezí jejich nazírání soudní praxí. O „rozpor s hmotným právem“, i kdyby mohl být coby podmínka zásadního právního významu hodnocen izolovaně od požadavku všeobecných judikatorních důsledků, nemůže jít již z povahy dotčených právních vztahů (coby vztahů naopak procesních). Nedospěje-li dovolací soud k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinného podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněné, jíž by právo na jejich náhradu příslušelo, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. ledna 2003 JUDr. Vladimír Kurka, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2003
Spisová značka:20 Cdo 594/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.594.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§238a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19