Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2003, sp. zn. 20 Cdo 685/2002 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.685.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.685.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 685/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Ing. V. Š., proti povinné V. K., za účasti manžela povinné J. K., zastoupeného advokátkou, pro částku 164.500,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 E 1559/2001, o dovolání J. K. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2001, č.j. 20 Co 464/2001-34, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 5. 6. 2001, č.j. 18 E 1559/2001-14, nařídil – podle svého rozsudku ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 10 C 150/2000 – k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 164.500,- Kč s 18 % úrokem od 15. 7. 1998 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení (7.440,- Kč) a nákladů exekuce (3.290,- Kč) výkon rozhodnutí prodejem „bytu č. 1004/7a a podílu 877/6846 na společných a nebytových prostorách v domě čp. 1004 a na st. parcele č. 1084 zapsaných na listu vlastnictví č. 9022 pro katastrální území, obec a okres H. K. u Katastrálního úřadu v H. K. se vším, co k nemovitostem patří,“ povinné a jejímu manželovi zakázal nemovitosti převést nebo je zatížit a povinné uložil, aby oznámila, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo. Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání manžela povinné usnesení soudu prvního stupně potvrdil „ s tím upřesněním, že správné označení bytu … je č. 1004/7,“ a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Pochybnosti ohledně předmětu výkonu – věci, z výtěžku jejíhož prodeje oprávněný navrhl uspokojit vymáhanou pohledávku – odvolací soud neměl; je jím, jak ostatně z návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vyplývá, byt (samostatná bytová jednotka) ve společném jmění povinné a jejího manžela a spoluvlastnický podíl na společných a nebytových prostorách domu („de facto“ příslušenství bytu sloužící k jeho řádnému užívání). Se soudem prvního stupně se proto ztotožnil v tom, že předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení §335 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno.s.ř.“), jsou splněny. Označení bytu číslem 1004/7a – namísto správného 1004/7 – je podle odvolacího soudu zřejmou nesprávností, k níž došlo písařskou chybou při vyhotovování rozhodnutí. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl J. K. (zastoupen advokátkou) včas dovoláním, jímž soudům obou stupňů vytýká, že rozhodly o návrhu, který byl co do označení nemovitosti neurčitý a nesrozumitelný (oprávněný totiž požadoval nařízení výkonu rozhodnutí prodejem „spoluvlastnického podílu na nemovitosti, a to bytu … a podílu na společných a nebytových prostorách v domě …“). Tím, že soud prvního stupně jako předmět exekuce v rozhodnutí označil byt a podíl na společných a nebytových prostorách domu a odvolací soud napadeným usnesením pouze opravil identifikaci bytu, soudy překročily návrh, „resp. přisoudily něco jiného nebo více, než čeho se dle petitu svého návrhu oprávněný domáhal.“ Rozhodnutí odvolacího soudu má podle dovolatele zásadní právní význam, neboť vytčené vady představují „popření dispoziční zásady řízení, zásady vázanosti soudu návrhem a zpochybnění občanského soudního řízení jako jedné ze záruk zákonnosti.“ Navrhl proto, aby byly rozhodnutí soudů obou stupňů zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jestliže napadeným rozhodnutím je – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), je možné přípustnost dovolání posuzovat již jen v intencích ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí, spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (srov. §237 odst. 3 ve spojení s §238a odst. 2 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho konkretizace vázán (§242 odst. 3 věta první o.s.ř.). Argumenty v dovolání snesené, byť je dovolatel (nesprávně) přiřazuje také důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jsou z obsahového hlediska podřaditelné výlučně dovolacímu důvodu uvedenému v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Vytýká-li, že soud prvního stupně rozhodl o návrhu, který byl v označení předmětu exekuce ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 (ve spojení s §254 odst. 1, §261 odst. 1, §335 odst. 1) o.s.ř. nesrozumitelný a neurčitý, a že v rozporu s ustanovením §153 odst. 2 (ve spojení s §167 odst. 2, §254 odst. 1) o.s.ř. překročil co do rozsahu postižení majetku povinné a jejího manžela návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, a že odvolací soud z toho nevyvodil procesní důsledky, namítá postižení řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovozovat zásadní význam rozhodnutí po právní stránce z toho, že řízení trpí tvrzenými vadami, nelze. Je tomu tak proto, že řešení procesních otázek předchází rozhodnutí o věci samé; tou se v řízení o nařízení výkonu rozhodnutí rozumí návrhem uplatněný exekuční nárok (tj. nárok na nucené vymožení subjektivního práva), jehož věcné posouzení (např. zda podkladové rozhodnutí je vykonatelné, zda účastníci řízení o výkon jsou věcně legitimováni, zda je výkon navrhován v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda navržený způsob výkonu není zřejmě nevhodný apod.) dovolatel prostřednictvím důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nenapadl. Uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. je z hlediska posouzení přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ (ve spojení s §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2) o.s.ř. – jak bylo shora vysvětleno – bezcenné. K dovolatelem tvrzeným vadám, popřípadě i k jiným vadám řízení vyjmenovaným v §242 odst. 3 větě druhé o.s.ř., by bylo možno přihlédnout jen tehdy, pokud by dovolací soud učinil závěr, že dovolání je přípustné; takový závěr je však již pro absenci způsobilého dovolacího důvodu předem vyloučen. Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněnému náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a manžel povinné, jehož dovolání bylo odmítnuto, na jejich náhradu právo nemá). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. ledna 2003 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2003
Spisová značka:20 Cdo 685/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.685.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19