ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.730.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 730/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného K. K., zastoupeného advokátem, proti povinnému L. L., zastoupenému advokátem, za účasti manželky M. L., pro 1.431.365, - Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 1 E 1582/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2001, č.j. 20 Co 482/2001-28, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 18. 9. 2001, č.j. 1 E 1582/2001-15, tak, že zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (platebního rozkazu Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 6 C 34/2001) prodejem označených nemovitostí k vydobytí pohledávky ve výši 1.431.365,- Kč s 2,5 % úrokem měsíčně od 1. 11. 2000 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení (110.390,- Kč) a nákladů předběžného opatření (1.700,- Kč); oprávněnému uložil povinnost zaplatit povinnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 13.325,- Kč.
Rozhodnutí odvolacího soudu, a to jen výrok, jímž byl oprávněný zavázán k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, napadl povinný včas dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“). Konkrétně namítá, že odvolací soud neměl při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupovat podle ustanovení §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., tedy snižovat správně určenou sazbu odměny o 50 %, protože druhým úkonem právní služby v odvolacím řízení bylo převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (§11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů). Uvedené pochybení dovolatel považuje za nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.).
Oprávněný se ztotožnil s napadeným výrokem usnesení odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání povinného bylo zamítnuto.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; jde-li o usnesení, je přípustnost dovolání upravena v §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají. Usnesení, kterým odvolací soud – v souvislosti se změnou rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé – rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (srov. §224 odst. 1, 2, §151 odst. 1, §211, §167 odst. 1 o.s.ř.), není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., protože všem případům zde uvedeným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; jím však usnesení o nákladech řízení není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/2002 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (dovolatel na náhradu nákladů nemá právo, účelnost nákladů vynaložených oprávněným v souvislosti s vyjádřením k dovolání osvědčena není).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2003
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu