ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.1217.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 1217/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Bytového družstva J., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. P., zastoupenému advokátem, o 64.455,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 137/97, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7.3.2002, č.j. 12 Co 36,37/2002-47 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 20.6.1997 se domáhal žalobce zaplacení částky 64.455,- Kč, úroku z prodlení 23.566,- Kč, úroku z prodlení 0,1 % z částky 64.455,- Kč za každý den prodlení od 1.1.1996 do zaplacení.
Obvodní soud pro Prahu 5 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11.9.1997, č.j. 4 C 137/97-13, ve znění opravného usnesení ze dne 31.10.1997, č.j. 4 C 137/97-16, opravil platební rozkaz téhož soudu ze dne 16.7.1997, č.j. 4 C 137/97-8, a to ve znění blíže uvedeném ve výroku usnesení soudu prvního stupně.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací výše uvedeným usnesením odvolání žalovaného odmítl. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 28.3.2002.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 21.5.2002 dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Tvrdil, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Poukazoval na skutečnost, že pokud se nepodařilo doručit platební rozkaz do jeho vlastních rukou, měl být bez dalšího zrušen a v závislosti na takovémto právním stavu nemělo ani dojít k následnému vydání opravných usnesení. Podle dovolatele ze znaleckého posudku vyplývá, že platební rozkaz na adrese uvedené na doručence převzala osoba od dovolatele rozdílná, neboť podpis na této listině není jeho pravým podpisem. Navrhl proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl zamítnutí dovolání.
Řízení v této věci bylo zahájeno podáním žaloby dne 20.6.1997, tedy za účinnosti občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (to je do dne 31. 12. 2000). Rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 16.7.1997 tak bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů.Vzhledem k ustanovení bodu 15. hlavy I. - přechodná ustanovení k části první - zákona č. 30/2000 Sb., proto i pro projednání věci a jejímu rozhodnutí odvolacím soudem přicházelo do úvahy rozhodování podle dosavadních právních předpisů. Rovněž z hlediska dovolacího řízení je nutno vycházet z ustanovení bodu 17. těchže přechodných ustanovení. Podle nich dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Uvedený důsledek vychází z povahy ustanovení bodu 15. a 17. zmíněných přechodných ustanovení, neboť jde o předpis kogentní povahy, od nichž se soud nemůže odchýlit. Proto v tomto usnesení jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s..ř. Žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch, vyjádření žalobce k podanému dovolání však nebylo možno zohlednit jako úkon právní služby ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 až 3 vyhl. 177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 10. prosince 2003
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu