ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.2379.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 2379/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce JUDr. V. Ř., proti žalované obchodní společnosti M. B., a.s., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 1 C 876/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. června 2002, č.j. 12 Co 542/2002 - 138, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. června 2002, č.j. 12 Co 542/2002-138, změnil rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 5. října 2000, č.j. 1 C 876/98-89, ve výroku o věci samé, v jeho části, pokud jí bylo rozhodnuto o žalobě žalobce JUDr. V. Ř. tak, že zamítl žalobu, kterou se tento žalobce domáhal určení, že je vlastníkem ideální jedné třetiny objektu bydlení č.p. 38, postaveného na stavebním pozemku p.č. 76 a stavebního pozemku p.č. 76 - zastavěná plocha o výměře 249 m2
v obci a katastrálním území T. Rozhodl dále o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 30. září 2002.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Brně podal žalobce dne 8. listopadu 2002 dovolání, datované dne 7. listopadu téhož roku. Uvedl, že dovolání podává
z důvodů uvedených v ustanovení §241 odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\"). Podle dovolatele je toto dovolání přípustné podle ustanovení
§237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. (zřejmě ve znění tohoto procesního předpisu účinného
od 1. ledna 2001).
Podané dovolání je opožděné.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení, provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000.
V posuzovaném případě bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení, provedeném podle dosavadních předpisů, když rozsudek soudu prvního stupně byl vydán ještě v průběhu roku 2000 (část dvanáctá, hlava první, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.). Tuto skutečnost ostatně odvolací soud sám přiléhavě připomenul v odůvodnění napadeného rozsudku. Je proto nezbytné, aby i dovolací soud při svém rozhodnutí vycházel v této věci ze znění o.s.ř., účinného do 31. prosince 2000 a v tomto smyslu též posuzoval jednotlivé procesní úkony účastníků daného řízení.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 o.s.ř.).
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§240 odst. 1 věta první o.s.ř.). Zmeškání uvedené lhůty nelze prominout, avšak tato lhůta je zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu (§240 odst. 2 o.s.ř.).
Jestliže v posuzovaném případě rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 30. září 2002, avšak dovolání bylo proti němu podáno dovolatelem teprve dne 8. listopadu 2002, stalo se tak již výrazně po uplynutí zákonem vymezené dovolací lhůty. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než toto dovolání ve smyslu ustanovení §243b odst. 4 o.s.ř. ve spojení s ustanovením §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. z tohoto důvodu odmítnout. Rozhodoval přitom, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., když v dovolacím řízení úspěšné žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2003
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu