ECLI:CZ:NS:2003:6.TDO.1312.2003.1
sp. zn. 6 Tdo 1312/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 12. 2003 dovolání obviněného O. G., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 1 To 997/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 5 T 78/2002, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného O. G. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný O. G. byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 5 T 78/2002, uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že společně s již odsouzenými R. A. a V. B. kolem 22.30 hodin dne 4. 2. 2002 v obci V. L., okres F.-M., v přijímacím středisku pro žadatele o azyl, v pokoji č. 105, v budově č. 08, kam přišli na pozvání tři občané Vietnamu V. T. N., D. T. N. a V. Ch. K., kteří si zde zapálili se dvěmi přítomnými ženami cigaretu, do tohoto pokoje obviněný a oba dva již odsouzení společně s dalším nezjištěným mužem přišli, a když na to obě ženy z pokoje odešly a poškození vietnamští občané chtěli také z pokoje odejít, dosud nezjištěný muž se postavil u dveří a obviněný s již odsouzenými přistoupili každý k jednomu z poškozených, každého z nich rukou zatlačili do pokoje, donutili je se posadit, přitom po nich požadovali vydání peněz a již odsouzený V. B. vzal do ruky skleněný střep, držel přitom levou rukou pod krkem poškozeného V. Ch. K., kdy tento mu ze strachu vydal 300,- Kč, následně ho tento odsouzený prošacoval a odcizil mu ze zadní kapsy kalhot dalších 500,- Kč a dva americké dolary. Již odsouzený R. A. posadil a přidržel na posteli poškozeného V. T. N., prošacoval ho a z levé přední kapsy riflových kalhot mu odcizil pětisetkorunovou bankovku a obviněný G. pak poškozeného D. T. N. zatlačil na postel, dal mu facku a prošacoval ho, a tomuto odcizil finanční hotovost ve výši 300,- Kč, když poškozeným se podařilo vzápětí z pokoje utéct.
Za tyto trestné činy byl obviněný O. G. odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §57 odst. 1, odst. 2 tr. zák. byl dále obviněnému uložen trest vyhoštění na neurčito.
Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému O. G. a již odsouzeným R. A. a V. B. stanovena povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradě škody poškozeným V. Ch. K. částku 800,- Kč a D. T. N. částku 300,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byl poškozený V. Ch. K. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti shora citovanému rozsudku podal obviněný O. G. odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 1 To 997/2002, podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl.
Podle tzv. dodejek a úředního záznamu o doručení, založených v trestním spisu, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 6. 2. 2003 obviněnému O. G., dne 10. 4. 2003 obhájci obviněného, JUDr. P. K., a dne 14. 4. 2003 Okresnímu státnímu zastupitelství ve Frýdku-Místku.
Obviněný O. G. podal proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem nalézacího soudu prostřednictvím svého obhájce u Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 28. 5. 2003 dovolání. Dovolání bylo se spisovým materiálem předloženo Nejvyššímu soudu České republiky dne 11. 11. 2003.
Obviněný O. G. napadl podaným mimořádným opravným prostředkem shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku a opřel jej o dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. řádu.
V rámci prvně uplatněného dovolacího důvodu, vymezeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, se dovolatel pozastavil nad procesními pochybeními zjištěnými soudem druhého stupně a v uvedeném směru namítl, že soud druhého stupně i přes výtku soudu prvního stupně stran procesního postupu nezákonným a nepřípustným způsobem dospěl k závěru, že se obviněný vytýkaného trestného jednání dopustil. Na rozdíl od soudu nalézacího přitom soud odvolací opřel skutkové závěry o jedině procesně použitelné výpovědi svědků V. Ch. K. a V. T. N., podporované svědeckými výpověďmi S. K. a T. Y., M. H. a M. Š., jakož i výpovědí obviněných v řízení před soudcem, který rozhodoval o jejich vzetí do vazby, avšak skutkový stav věci popsaný ve skutkové větě výroku o vině rozsudku nalézacího soudu těmto zásadně odlišným skutečnostem nepřizpůsobil.
Dovolatel v uvedeném směru podrobně zrekapituloval výpovědi shora jmenovaných svědků K. a N., včetně uvedení jednotlivých rozporů, z čehož pak vyvodil závěr o zcela zřejmém rozporu výroku o vině rozsudku nalézacího soudu s provedenými důkazy. Domnívá se, že ve vztahu k jeho osobě nebylo provedenými, procesně použitelnými důkazy prokázáno, že se vytýkané trestné činnosti dopustil, skutková zjištění, k nimž soudy obou stupňů dospěly, nevyjadřují ve své obsahové složce předmětnou právní kvalifikaci a neodrážejí důkazní situaci. Soudy obou stupňů se navíc nevypořádaly se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, v důsledku čehož vznikly pochybnosti o správnosti skutkových zjištění i použité právní kvalifikace. Rovněž hodnocení skutkového stavu není založeno podle názoru obviněného na obsahu důkazů, z čehož pak pramení absence dostatečně prokázané subjektivní i objektivní stránky vytýkaného trestného činu a rozhodnutí tak spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu /nesprávně označený podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu/ obviněný spatřuje v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, aniž by byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, jelikož jím podané odvolání bylo důvodné.
V petitu svého podání dovolatel O. G. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky rozsudek soudu prvního stupně i usnesení soudu druhého stupně podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil v části týkající se jeho osoby a podle §265l odst. 1 tr. řádu věc po zrušení přikázal soudu prvního, eventuelně druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření ze dne 17. 7. 2003, sp. zn. 1 NZo 600/2003, jenž bylo doručeno Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne 22. 7. 2003, vyslovila názor, že obviněný O. G. opřel své námitky výlučně o namítané skutkové vady ve smyslu §2 odst. 5 tr. řádu (rozsah provedeného dokazování) a §2 odst. 6 tr. řádu (způsob hodnocení provedených důkazů); konkrétně uplatněný důvod tudíž neodpovídá důvodu předpokládanému ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Stran dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu státní zástupkyně uvedla, že obviněný by sice mohl s ohledem na přezkoumání jeho odvolání po věcné stránce soudem druhého stupně uvedený dovolací důvod uplatnit, avšak pouze pokud by byl zároveň v řízení předcházejícím zamítavému usnesení dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Obviněný však žádné takové pochybení nevytkl, vyjma formálního odkazu na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, odůvodněným irelevantními námitkami, a tudíž ohledně tohoto důvodu je dovolání zjevně neodůvodněné. Z těchto důvodů státní zástupkyně navrhla dovolání obviněného odmítnout podle §265b odst. 1 písm. b), e) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Podle §265a odst. 4 tr. řádu je dovolání jen proti důvodům rozhodnutí nepřípustné.
V této souvislosti Nejvyšší soud shledal, že předmětné dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí soudu ve věci samé, kterým zamítl řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest /§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu/. Obdobně shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou (§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu), v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). A konstatoval rovněž, že obsah dovolání vyhovuje náležitostem vyžadovaným zákonem a formulovaným v ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu.
Dále se dovolací soud zabýval otázkou, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody vymezené v citovaných ustanoveních zákona, neboť dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, přičemž existence některého z dovolacích důvodů je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
V souvislosti s namítaným dovolacím důvodem vymezeným v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je třeba uvést, že toto ustanovení lze aplikovat, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvodem dovolání ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nemůže být nesprávné skutkové zjištění nalézacího či odvolacího soudu, jelikož právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění soudu vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku, která jsou pak blíže rozvedena v jeho odůvodnění.
Z takto vymezeného důvodu dovolání vyplývá, že Nejvyšší soud není oprávněn přezkoumávat a hodnotit postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů, je povinen vycházet z jejich skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav pak hodnotit hmotně právní posouzení skutku nebo jiné hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvého, popřípadě druhého stupně nemůže změnit, a to ani na základě případného doplňování dokazování či v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Přezkoumávané rozhodnutí pak bude spočívat na nesprávném právním posouzení skutku zejména tehdy, pokud je v rozporu právní posouzení skutku uvedené ve výroku rozhodnutí se skutkem, jak je ve výroku rozhodnutí popsán.
Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. řádu, není totiž další instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu §2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu, popřípadě do pozice soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem. Dovolání prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nenahrazuje jiné mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. řádu) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. řádu), jejichž uplatněním lze řešit některé nedostatky ve skutkových zjištěních.
Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu a zejména ze znění ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být v podaném dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí.
Z tohoto zřetele dovolání obviněného O. G. nemůže obstát, neboť z obsahu podaného dovolání vyplývá, že jeho námitky směřují výhradně vůči nesprávnému hodnocení provedených důkazů a neúplnému dokazování, tedy skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, přičemž ve vytýkaných vadách je až následně spatřováno údajné nesprávné hmotně právní posouzení skutku. V posuzovaném dovolání tedy obviněný sice citoval jeden ze zákonných důvodů k podání dovolání, avšak konkrétní argumenty obsažené v dovolání vycházejí z důvodů jiných, které v zákoně uvedeny nejsou.
V takovém případě nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, založený na obviněným namítaných pochybnostech o správnosti skutkových zjištění a způsobu jejich hodnocení, který byl navíc ve vztahu ke všem dotčeným výrokům rozhodnutí soudu prvního stupně pouze formálně tvrzen.
S ohledem na skutečnosti shora rozvedené dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že námitky obviněného O. G., uplatněné v dovolání, neodpovídají důvodu předpokládanému v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a proto shledal, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. řádu a odmítl jej podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
V kontextu dovolacího důvodu v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu Nejvyšší soud připomíná, že po novele trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. ze dne 24. 4. 2002 s účinností ode dne 24. 5. 2002 je dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu uveden v novém znění pod ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Nejvyšší soud však tuto vadu dovolání považoval toliko za formální pochybení a přezkoumal námitky dovolatele i ve vztahu k tvrzenému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Uvedený dovolací důvod dopadá na ty případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku odvolacím soudem nebo nadřízeným orgánem bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Smyslem tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny.
Pod pojmem procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí je přitom nutno chápat pouze zákonem stanovené procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti, přičemž se jedná o rozhodnutí nadřízeného orgánu ve smyslu §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu §253 odst. 1 až odst. 4 tr. řádu u odvolání, v obou případech bez věcného přezkoumání věci. Novelizovaný dovolací důvod lze tedy použít, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a), b) tr. řádu u stížnosti nebo podle §253 odst. 1 tr. řádu u odvolání, přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí nebo pokud odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. řádu, ačkoliv byly splněny podmínky podle §253 odst. 4 tr. řádu, tedy oprávněná osoba nebyla řádně poučena podle §249 odst. 1 tr. řádu nebo oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání ve smyslu §251 odst. 2 tr. řádu.
Ve shora uvedeném ohledu tudíž důvodem dovolání nemůže být zamítnutí odvolání ve smyslu §256 tr. řádu, tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle §256 tr. řádu lze použít až po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. řádu, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle §253 tr. řádu. Na rozdíl od ustanovení §253 tr. řádu, podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu §256 tr. řádu může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání, kdy tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. řádu, avšak v něm vytýkané vady nejsou důvodné.
Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu na podkladě řádného opravného prostředku věcně, a vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným, zamítl jej podle §256 tr. řádu u odvolání a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu u stížnosti, je možno novelizovaný dovolací důvod uplatnit jen tehdy, je-li řízení předcházející napadenému rozhodnutí zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody uvedenými v písm. a) až k) §265b odst. 1 tr. řádu.
V tomto případě by pak dovolatel musel tvrdit a náležitě odůvodnit své dovolání z hledisek důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu a v návaznosti na tento obecný důvod i některého důvodu (či více důvodů) uvedeného v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu, který musí být dán v řízení předcházejícím napadenému zamítavému rozhodnutí.
V posuzované trestní věci sice obviněný O. G. v rámci dovolání formálně uvedl dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, avšak neodůvodnil konkrétními vadami, v čem tento dovolací důvod spatřuje; navíc rovněž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, uplatněný v návaznosti na shora citovaný důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, s ohledem na shora rozvedené argumenty materiálně nespadá pod důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. S ohledem na shora rozvedené argumenty tedy námitky obviněného materiálně nespadají pod důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, a tudíž je nutno dovolání obviněného podané z důvodu vymezeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu rovněž odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu.
Ze všech shora rozvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného O. G. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu, přičemž Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání konaném ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, aniž byl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 10. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk S o v á k