Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2004, sp. zn. 11 Tcu 13/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.13.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.13.2004.1
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. ledna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. R., rozsudkem Okresního soudu ve Spišské Nové Vsi, Slovenská republika, ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 2 T 15/03, a to pro trestné činy ublížení na zdraví a porušování domovní svobody podle §222 odst. 1, 3, §238 odst. 1, 3, §9 odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Spišské Nové Vsi, Slovenská republika, ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 2 T 15/03, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl M. R. uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví a porušování domovní svobody podle §222 odst. 1, 3, §238 odst. 1, 3, §9 odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 29. března 2002 okolo 00.30 hod. v obci N., okr. G., po předcházející dohodě společně s dalšími spoluodsouzenými osobami vnikl do rodinného domu č. 153 majitele M. H. tak, že nejprve rukama vytlačili vchodové dveře do domu, kde odsouzený Š. R. vykopl dřevěné dveře do kuchyně zatarasené z vnitřní strany stolem obyvateli domu a po vniknutí do kuchyně odsouzení M. R. a Š. R. vylomili z dřevěného kuchyňského stolu dvě dřevěné nohy, následně společně s odsouzeným M. R. přistoupili k M. H. ležícímu na posteli a toho začali bít tak, že odsouzený M. R. a Š. R. jej udeřili dřevěnými nohami nejméně 3x do oblasti hlavy, nejméně jednou do levého ramene a nejméně 2x do článků prstů levé ruky a odsouzený M. R. jej udeřil dřevěnou latí nejméně jednou do levého kolena a jednou do levé holeně, čímž takto způsobili M. H. tržnězhmožděnou ránu v čelovětemenní oblasti hlavy se vznikem vtlačené zlomeniny čelní kosti, drobnoložiskové povrchové pohmoždění mozku, krvácení pod a nad tvrdou plenu mozku, kožní odřeniny v pravé temenní a záhlavové oblasti vpravo, odtrhnutí mezihrbolové vyvýšeniny levé píšťaly, krevní podlitiny na zadní ploše levého ramene uprostřed, na článcích prstů levé ruky a na přední ploše levé holeně, přičemž M. H. v důsledku zranění hlavy a mozku dne 29. 3. ve 20.30 hod. ve FNsP K. zemřel. Dne 14. 1. 2004 pod sp. zn. 1127/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy ublížení na zdraví a porušování domovní svobody podle §222 a §238 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. R. se dopustil zvlášť závažné násilné úmyslné trestné činnosti, směřující vůči životu a zdraví jiné osoby a nedotknutelnosti obydlí, jejímž důsledkem byla zejména smrt poškozeného. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen velmi vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. ledna 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2004
Spisová značka:11 Tcu 13/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.13.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20