ECLI:CZ:NS:2004:11.TD.5.2004.1
sp. zn. 11 Td 5/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného A. D., dříve P. Č. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. ledna 2004 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 To 207/03 a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci se z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2003, sp. zn. 3 T 3/99, byl obviněný A. D., dříve P. Č., uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., trestným činem vydírání podle §235 odst. 2 písm. c) tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. a trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
K projednání podaného odvolání obviněného byla trestní věc předložena Vrchnímu soudu v Praze.
Podáním ze dne 2. 12. 2003 navrhl obviněný A. D., dříve P. Č., podle §25 odnětí trestní věci Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci, a v případě, že by jeho návrhu nebylo vyhověno, navrhuje dále, aby z projednávání a rozhodování o jeho odvolání byli vyloučeni soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. J. Z., JUDr. V. V., JUDr. P. S. a JUDr. V. S. Svůj návrh na delegaci odůvodňuje tím, že tito soudci rozhodovali o jeho odvoláních v roce 1996 a 1998 a lze mít u nich důvodné pochybnosti o jejich objektivitě, kdy současně JUDr. V. S. je v současné době předsedou Vrchního soudu v Praze a JUDr. V. V. je předsedou trestního kolegia tohoto soudu.
Návrh obviněného byl následně předložen k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Pouhá skutečnost, že obviněný navrhuje, aby soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. J. Z., JUDr. V. V., JUDr. P. S. a JUDr. V. S. byli vyloučeni z projednání jeho věci v odvolacím řízení, nemůže být důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle §25 tr. řádu. Vyloučení soudců upravuje postup podle §31 tr. řádu, který obviněný zatím nevyužil. Dokud nebude rozhodnuto Vrchním soudem v Praze o vyloučení napadených soudců, jsou tito, pokud je k tomu rozvrh práce určuje, zákonnými soudci k projednání trestní věci obviněného. Za tohoto stavu nebylo možno návrhu obviněného A. D., dříve P. Č., vyhovět, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. ledna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera