ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.22.2002.4
Ve sporu o úhradu za zdravotní péči, kterou žalobkyně (zdravotnické zařízení) poskytla pojištěncům žalované (zdravotní pojišťovny), Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 10. 2001 potvrdil rozsudek ze dne 21. 5. 2001, jímž Okresní soud v Kladně zamítl žalobu o zaplacení částky 10 399 234,62 Kč s příslušenstvím. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a na základě výzvy (usnesení) Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2003 zaplatila dne 23. 6. 2003 soudní poplatek z dovolání ve výši 5000 Kč.
Ustanovení §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), v době zahájení dovolacího řízení (to jest - ve shodě s §82 odst. 1 o. s. ř. - k 11. 12. 2001, kdy dovolání žalobkyně, podané na poštu k přepravě dne 10. 12. 2001, došlo soudu prvního stupně) určovalo, že od poplatku se osvobozují (mimo jiné) i řízení ve věcech pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Podle §11 odst. 3 písm. e) zákona se pak osvobození podle odstavců 1 a 2 vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení před dovolacím soudem.
Nejvyšší soud rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni Okresním soudem v Kladně vrácen zaplacený soudní poplatek z dovolání ve výši 5000 Kč.
Z
Odůvodnění:
Uvedený spor není sporem „ve věci pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“ (jeho předmětem je plnění jiného druhu), takže dovolací řízení není osvobozeno od soudních poplatků podle §11 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. e) zákona. Skutečnost, že zákonem č. 151/2002 Sb. byla dosavadní dikce §11 odst. 1 písm. b) zákona s účinností od 1. 1. 2003 nahrazena novým textem (v němž se hovoří o řízení ve věcech „pojistného na veřejné zdravotní pojištění“), na uvedené úvahy žádného vlivu nemá; jednak proto, že po obsahové stránce i pro toto ustanovení platí vše, co bylo řečeno výše, jednak proto, že podle bodu 1, článku XVI, zákona č. 151/2002 Sb. za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se poplatky vybírají podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Nicméně, podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva financí č. 117/1998 Sb., o osvobození od soudních poplatků, se od soudního poplatku osvobozují i poplatné úkony ve věcech veřejného zdravotního pojištění. Jde o širší kategorii případů, než jsou ty, na něž pamatuje ustanovení §11 odst. 1 písm. b) zákona. Na tomto základě Nejvyšší soud uzavírá, že na dovolací řízení v této věci se vztahovalo osvobození podle citovaného ustanovení vyhlášky.
Žalobkyně, je tedy osobou, jež k úhradě soudního poplatku z dovolání ve smyslu §10 odst. 1, věty první, zákona povinna nebyla; proto Nejvyšší soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku