ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.97.2004.1
sp. zn. 29 Odo 97/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Mgr. P. P., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně I., a. s., proti žalovanému Mgr. M. D., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně S. L. a.s., o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 20 Cm 30/99, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. října 2003, č.j. 6 Cmo 140/2003-55, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 13. července 2001, č.j. 20 Cm 30/99-44, kterým Krajský soud v Ostravě uložil žalobci zaplatit soudní poplatek z odvolání proti rozsudku ze dne 26. října 2000, č.j. 20 Cm 30/99-29, ve výši 20.000,- Kč, s tím, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude jej soud vymáhat.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §238a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (dovolatel cituje tento předpis ve znění účinném od 1. ledna 2001), jehož prostřednictvím zpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem.
Dovolatel snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000. O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání - ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. - rovněž projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2001, což výslovně uvedl v důvodech usnesení. Uvedený postup též odpovídal článku II. bodu 1. zákona č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně totiž došlo tomuto soudu (a odvolací řízení tak bylo zahájeno) před 1. lednem 2001.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 odst. 1 , §238a a §239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání není založena ustanovením §238a odst. 1 písm. a) až f) o. s. ř., jelikož nejde o žádný z případů zde uvedených.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §239 o. s. ř., když dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé.
Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když existence některé z vad v tomto ustanovení vyjmenovaných zakládá přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou zakotvenou v ustanovení §237 odst. 2 o. s. ř.).
Žádná z vad vyjmenovaných v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. však dovoláním namítána není a jejich se existence se nepodává ani z obsahu spisu.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že závěr o nepřípustnosti dovolání by nedoznal změn ani v případě, že by přípustnost dovolání byla posuzována podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001.
Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu totiž není podřaditelné pod žádné z usnesení vyjmenovaných v ustanovení §238 a §239 o. s. ř. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. a oproti očekávání dovolatele ani z ustanovení §238a o. s. ř., když rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé (srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 4 a ustanovení §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. července 2004
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu