ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.857.2004.1
sp. zn. 32 Odo 857/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) J. Ch., b) V. H., c) J. V., d) V. Ch., e) M. M., f) J. H., g) P. H., h) J. Č., všech zastoupených, advokátem, proti žalovaným 1. Ing. J. H., správci konkurzní podstaty úpadce Z. d. K., 2. R., spol. s r.o., zastoupené, advokátkou, o návrhu žalobců na povolení obnovy řízení, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 311/2003, o dovolání druhé žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. dubna 2004 č. j. 15 Co 132/2004-133, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 21. dubna 2004 č. j. 15 Co 132/2004-133 potvrdil usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 22. ledna 2004 č. j. 6 C 311/2003-103, kterým byla na návrh žalobců povolena obnova řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 235/95. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že jsou naplněny podmínky pro povolení obnovy řízení podle §228 odst. 1 a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a není pochyb o tom, že žalobci v původním řízení o vyslovení neplatnosti kupní smlouvy z 28. 2. 1994 a nájemní smlouvy ze 7. 3. 1994 uzavřené Z. d. K. a druhou žalovanou nemohli navrhnout důkaz rozsudkem Okresního soudu v Klatovech v trestní věci vedené pod sp. zn. 2 T 128/99 bez své viny, neboť byl vydán až po skončení řízení a přitom pro ně může přivodit příznivější rozhodnutí ve věci a podpořit jejich tvrzení o tom, že napadené smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť funkcionáři Z. d. K. byly v uvedeném trestním řízení odsouzeni právě za jednání, jímž rozhodli o prodeji a následném pronájmu zemědělské techniky a uzavřeli smlouvy, o jejichž neplatnost v původním řízení šlo.
Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, v němž uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle názoru dovolatelky nemělo uzavření předmětných smluv žádný vliv na neuspokojení nároků žalobců jako osob oprávněných podle zákona o půdě. Tímto důvodem byl nedostatek jejich ochoty ke spolupráci se Z. d. K., takže k tomu, že nedošlo k uspokojení jejich nároku, došlo z jejich viny. Odůvodnění usnesení odvolacího soudu postrádá podle dovolatelky důvody, které soud vedly k názoru, že nové rozhodnutí pravděpodobně přivodí pro žalobce příznivější rozhodnutí ve věci. Dovolatelka se domnívá, že přes rozhodnutí v trestní věci nemůže být v obnoveném řízení rozhodnuto rozdílně než v řízení předešlém, když okolnosti, na základě kterých rozhodl soud prvého stupně o zamítnutí žaloby zůstaly totožné. Dovolatelka navrhla zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení.
Žalobci ve vyjádření k dovolání druhé žalované uvedli, že dovolání není důvodné. Argumentace dovolatelky není logická, když žalobci v původním řízení neuspěli proto, že neunesli důkazní břemeno ohledně pouhé účelovosti předmětných smluv a neprokázali jejich neplatnost a následně vyšlo najevo, že osoby tvořící smluvní stranu byly za uzavření takových smluv trestněprávně odsouzeni; je proto troufalé tvrdit, že zjištění o trestním postihu nemůže přinést jiný názor na platnost smluv jimi uzavřených. Žalobci navrhli zamítnutí dovolání.
Prvý žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 – dále jen opět „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy odvolací řízení proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. ledna 2004 č. j. 6 C 311/2003-103 o povolení obnovy řízení proběhlo podle části dvanácté hlavy I bodu 16 o. s. ř. podle dosavadních právních předpisů.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v §237, §238a a §239 o. s. ř.
Podle §238a odst. 1 písm. a o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu v případech zde taxativně vyjmenovaných; napadené usnesení však nelze podřadit pod žádné z písmen a) až f) tohoto ustanovení.
Podmínky stanovené v §239 o. s. ř. daná věc rovněž nesplňuje, neboť se nejedná o usnesení ve věci samé. Výklad podávaný Nejvyšším soudem je přitom jednotný v tom, že rozhodnutí o povolení obnovy řízení (§234 odst. 1 o. s. ř.) neřeší věc samu (vymezenou žalobou), ale pouze jedinou otázku, a to procesní, totiž zda věc sama bude v případném obnoveném řízení projednána znovu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Za situace, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo stiženo některou z vad uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., a ani dovolatelka netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo, je nepochybné, že dovolání druhé žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání druhé žalované - aniž se mohl věcí dále zabývat - podle §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§235 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. září 2004
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu