Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.09.2004, sp. zn. 32 Odo 951/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.951.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.951.2004.1
sp. zn. 32 Odo 951/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně M. a.s., proti žalované O. n. R. n. K., zastoupené, advokátem, o zaplacení částek 12 792,30 Kč a 11 327,70 Kč, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn.. 4 C 124/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2004 č. j. 24 Co 90/2004-97 takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozsudkem (vydaným ve spojeném řízení ve věcech, které byly u něho zahájeny pod spisovými značkami 4 C 124/2002 a 4 C 125/2002) ze dne 26. září 2003 č. j. 4 C 124/2002-59 ve výroku pod bodem I uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 9 155,66 Kč, ve výroku pod bodem II řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení dalších 3 636,64 Kč ve věci vedené pod sp. zn. 4 C 124/2002, zastavil, ve výroku pod bodem III uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 6 732,98 Kč, ve výroku pod bodem IV zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala ve věci vedené pod sp. zn. 4 C 125/2002 zaplacení dalších 4 594,71 Kč, a ve výroku pod bodem V rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 12. května 2004 č. j. 24 Co 90/2004-97 rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I, III a V potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci [dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“)] a dále namítá, že v řízení nebylo v rozporu s §107a o. s. ř. rozhodováno o právním nástupnictví na straně žalované, když nesprávný je názor odvolacího soudu, že na straně žalované došlo pouze ke změně jejího názvu poté, když přešla pod jiného zřizovatele. Navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že se domnívá, že jak soud prvního stupně, tak odvolací soud posoudily věc po právní stránce zcela správně a dovolání žalované není důvodné. K otázce právního nástupnictví na straně žalované hodnotí postup soudů obou stupňů rovněž jako správný, neboť označení žalované bylo žalobkyní z původního označení Or. n. v R. n. K. specifikováno již v řízení před soudem prvního stupně na O. n. v R. n. K., když identifikační číslo žalované zůstalo stejné. Žalobkyně navrhla zamítnutí dovolání. Dovolání v dané věci není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. l o. s. ř.). Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání v těchto věcech však není podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč. V dané věci napadá žalovaná dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 9 155,66 Kč a ve výši 3 636,64 Kč. Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není tedy v této věci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné. Vzhledem k tomu se dovolací soud nemohl zabývat ani procesními námitkami dovolatelky týkající se postupu odvolacího soudu ohledně procesního nástupnictví na její straně. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 30. září 2004 JUDr. Zdeněk Des, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/30/2004
Spisová značka:32 Odo 951/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.951.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20