ECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.1412.2004.1
sp. zn. 7 Tdo 1412/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 12. 2004 o dovolání obviněného Z. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 4 To 157/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 132/2003 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. K. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 1 T 132/2003, byl obviněný Z. K. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák.
Toho se podle zjištění okresního soudu dopustil obviněný tím, že koncem měsíce června 2003 v P. v restauraci požadoval po E. H., aby s ním žila a aby podepsala dohodu o narovnání a partnerském vztahu, kterou nechal následně připravit, přičemž jí ukazoval zbrojní průkaz a vyhrožoval jí zastřelením, pokud tak neučiní.
Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Poškozená E. H. byla s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 4 To 157/2004, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně JUDr. T. V. dovolání, a to v rozsahu výroku o vině i trestu. Toto rozhodnutí napadl z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění dovolání opakuje svou obhajobu, podle které není pravdou, že by poškozené vyhrožoval zastřelením, záměrně jí ukazoval zbrojní průkaz a nutil jí, aby s ním nadále žila. Závěr soudů, že poškozená vypovídá vůči němu v určitém negativistickém vztahu, avšak její výpověď je přesto věrohodná, považuje obviněný za rozporný. Podle něj poškozená byla vedena snahou mu ublížit, neboť proti ní po ukončení jejich soužití podal občanskoprávní žalobu. Její nevěrohodnost je podle názoru obviněného zřejmá i ze skutečnosti, že trestní oznámení na něj podala se zpožděním několika týdnů.
Závěrem dovolání obviněný navrhoval, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí soudu zrušil a buď jej sám obžaloby zprostil, nebo věc přikázal příslušnému soudu, aby ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila. Námitky obviněného považuje za irelevantní, neboť podle ní směřují do oblasti skutkových zjištění a nevytýkají žádné porušení hmotně právních norem. Výhrady obsažené v dovolání podle jejího přesvědčení nenaplňují deklarovaný ani jiný dovolací důvod. Proto navrhovala, aby dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného než zákonem stanoveného důvodu.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, zda dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda námitky uplatněné obviněným lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování.
Námitky uplatněné v dovolání obviněného Z. K. však proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, nesměřovaly. Obviněný svým dovoláním brojil proti tomu, jak soudy jednotlivé důkazy hodnotily (zejména výpověď poškozené E. H.) a jaké skutkové závěry na podkladě jejich hodnocení vyvodily. Dovoláním se domáhal odlišného hodnocení důkazů, které by podle jeho přesvědčení mělo vést ke změně skutkových zjištění v tom smyslu, že se zjištěného skutku nedopustil. Tyto námitky obviněného podle závěru Nejvyššího soudu deklarovaný důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani jiný dovolací důvod nenaplňovaly.
IV.
Z důvodů rozvedených shora Nejvyšší soud dovolání obviněného Z. K. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. prosince 2004
Předseda senátu
JUDr. Robert Fremr