Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2005, sp. zn. 11 Tcu 4/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.4.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.4.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 4/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. ledna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. A., dříve Č., rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. Ls 4 Js 10066/00 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns 4 Js 10066/00 jug, a to pro dvojnásobný trestný čin obzvláště těžké krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. Ls 4 Js 10066/00 jug, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Deggendorfu ze dne 13. 12. 2001, sp. zn. 1 Ns 4 Js 10066/00 jug, byl M. A. (pod dřívějším příjmením Č.) uznán vinným dvojnásobným trestným činem obzvláště těžké krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu měl dopustit tím, že v době mezi 21.30 hod. dne 7. 11. 2000 a 02.00 hod. dne 8. 11. 2000 vnikl spolu s dalšími spoluodsouzenými do hotelu W. ve Z., a to postraními schody a oknem, které předtím nechali, když byly hosty v lokále, nepozorovaně zevnitř bez zástrčky. V hostinské místnosti pak vypáčili pokladnu a zásuvku výčepního pultu a odcizili odtud peněžní kazetu stříbrné barvy N. B. R. Z. Z kabelky, jež se nacházela pod pokladnou v otevřené polici, odcizili mobilní telefon zn. Motorola, peněženku s hotovostí ve výši 1300 DM, průkaz totožnosti, šekovou knížku, kartu nemocenského pojištění a řidičský průkaz poškozené H. H. Odcizili také fotoaparát zn. Canon s kabelou a dvě další kožené peněženky s drobnými mincemi. Způsobili tak škodu odcizením věcí přesahující 2000 DM a poškozením zařízení 50 DM. Poté se odebrali do obchodu s elektrospotřebiči J. G. v A.-M.-D.-S. v Z., kde podle společného plánu vyrazili skleněnou výplň dveří obchodu a vnikli do prodejních prostor, kde odcizili 27 mobilních telefonů i s příslušenstvím v úhrnné hodnotě 12 800 DM, přičemž poškozením zařízení způsobili škodu ve výši 3000 DM. Dne 24. 1. 2005 pod sp. zn. 350/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. A. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. A. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané více útoky, jimiž byla způsobena poměrně vysoká škoda více osobám. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. ledna 2005 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2005
Spisová značka:11 Tcu 4/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.4.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20