ECLI:CZ:NS:2005:11.TCU.6.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 6/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. ledna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státního občana České republiky J. M. rozsudkem Soudu vyšší instance v Bobigny, Francouzská republika, ze dne 22. 8. 2003, č. 0307021003, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu, dopravy a přechovávání omamných látek, nedovoleného přechovávání zboží považovaného za pašované a pašování zákonem zakázaného zboží podle čl. 222-36 odst. 1, 222-37 odst. 1, 222-41 francouzského trestního zákoníku, čl. L.5132-7, L.5132-8 odst. 1, R.5117, R.5172 zákoníku veřejného zdravotnictví, čl. 1 ministerského nařízení 90-A498 z 22. 2. 1990 a čl. 414, 417 §1, 418-422, 2-TER, 215, 215-BIS, 215-TER, 38, §4 celního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti sedmi měsíců, trestu zákazu vstupu na francouzské území a peněžitému trestu ve výši 31 500 EUR.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu vyšší instance v Bobigny, Francouzská republika, ze dne 22. 8. 2003, č. 0307021003, byl J. M. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu, dopravy a přechovávání omamných látek, nedovoleného přechovávání zboží považovaného za pašované a pašování zákonem zakázaného zboží podle čl. 222-36 odst. 1, 222-37 odst. 1, 222-41 francouzského trestního zákoníku, čl. L.5132-7, L.5132-8 odst. 1, R.5117, R.5172 zákoníku veřejného zdravotnictví, čl. 1 ministerského nařízení 90-A498 z 22. 2. 1990, čl. 414, 417 §1, 418-422, 2-TER, 215, 215-BIS, 215-TER, 38, §4 celního zákoníku, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti sedmi měsíců, trestu zákazu vstupu na francouzské území a peněžitému trestu ve výši 31 500 EUR.
Uvedené trestné činnosti se podle cizozemského soudu dopustil tím, že dne 7. 3. 2003 dovezl na území F. r., 50 kokainových kuliček o celkové hmotnosti 450 g.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“), návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. M. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními smlouvami. Je třeba přihlédnout i k druhu a množství omamné látky (cca půl kilogramu kokainu). Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen zejména již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. ledna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch