ECLI:CZ:NS:2005:11.TVO.34.2005.1
sp. zn. 11 Tvo 34/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2005 stížnost obviněného Ing. V. B., CSc., nar. 12. 1. 1961, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. 6 To 66/2005, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. V. B., CSc. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2005, sp. zn. 53 T 3/2005, byl obviněný Ing. V. B., CSc. uznán vinným trestným činem zbavení osobní svobody podle §232 odst. 1 tr. zák., pokusem trestného činu vydírání podle §8 odst. 1 tr. zák. k §235 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devíti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, k trestu propadnutí věci a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných J. J.m R. V. a P. V.
Proti tomuto rozsudku podali obvinění Ing. V. B., CSc., J. J. a R. V. odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. 6 To 66/2005, byl podle §71 odst. 4, 6 tr. řádu obviněný Ing. V. B., CSc. ponechán ve vazbě a podle §72 odst. 3 tr. řádu byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu.
Proti výroku o ponechání ve vazbě podal obviněný Ing. V. B., CSc. stížnost a s poukazem na porušení ústavního práva, když neměl možnost být před rozhodnutím o ponechání ve vazbě slyšen, navrhl zrušení napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci a propuštění z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný Ing. V. B., CSc. je stíhán pro mimořádně závažnou trestnou činnost. O důvodnosti jeho vazby bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 6. 2005, kterým byla zamítnuta žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu, a kterým byl i nadále ponechán ve vazbě s tím, že u něj důvod útěkové vazby stále trvá. Obviněný se často nezdržoval v místě svého bydliště, často cestoval do zahraničí a dosud nepravomocným rozsudkem soudu prvního stupně mu byl uložen vysoký trest odnětí svobody. Za tohoto stavu trvá i nadále obava, že by se před takovým trestem mohl na svobodě skrývat nebo uprchnout. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím o vazebních důvodech plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného Ing. V. B., CSc. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řád nevylučuje, aby rozhodnutí o prodloužení vazby podle §71 tr. řádu bylo učiněno v neveřejném zasedání. Pokud Vrchní soud v Olomouci před svým rozhodnutím obviněného nevyslechl, nejde o postup, který by byl v rozporu s ustanovením §240 tr. řádu, příp. §242 odst. 2 tr. řádu, §243 tr. řádu, přičemž odchylný postup Vrchního soudu v Olomouci oproti názoru Ústavního soudu uvedenému v nálezu ze dne 23. března 2004, sp. zn. I. ÚS 573/02, o právu obviněného na osobní slyšení před soudem s ohledem na výše uvedené okolnosti odůvodňující další trvání vazby obviněného, nemůže pouze pro tento nedostatek vést ke zrušení napadeného usnesení a vzhledem k uplynutí lhůty podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu k propuštění obviněného z vazby. Obviněný je ve vazbě z důvodu §67 písm. a) tr. řádu a k tomuto důvodu vazby byl slyšen, když byl do vazby vzat. Pokud se tedy k věci vyjádřil a soudy příslušných stupňů přes toto vyjádření uznaly vazbu za důvodnou, nemůže na důvodech vazby nic změnit ani případné další vyjádření obviněného. Důvody útěkové vazby jsou natolik trvalé, že k nim není nutné obviněného opětovně slyšet, a proto tento nedostatek rozhodně nemůže sám o sobě znamenat takové zkrácení jeho práv, které by nezbytně muselo vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. července 2005
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera