ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.1818.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1818/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. O., zastoupeného advokátkou, proti povinným 1/ V. Z. a 2/ L. Z., zastoupených advokátem, prodejem nemovitostí, pro 5.600.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 1 E 299/2001, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 30.4.2003, č.j. 29 Co 130/2003 - 81, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí udělil příklep konkrétnímu vydražiteli. Odvolací námitky povinných pokládal za nevýznamné.
Ve včasném dovolání povinní (zastoupeni advokátem) namítají, že řízení, jež předcházelo vydání napadeného usnesení, je postiženo vadou (dražební vyhláška nebyla doručena osobám, kterým svědčí právo nájmu bytu v postižené nemovitosti), v důsledku čehož by podle jejich názoru „řízení mělo být opakováno“.
Ve vyjádření k dovolání oprávněný uvedl, že řízení proběhlo v soudu s právními předpisy, a odvolacím soudem vydané rozhodnutí je proto správné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238a odst. 1 písm. e/, odst. 2 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí; ustanovení §237 odst. 1, 3 o.s.ř. zde platí obdobně.
Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením není přípustné bez dalšího, jak se zjevně domnívali dovolatelé, nýbrž jen za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v §237 odst. 1 pod písm. a/ až c/ o.s.ř.
Jelikož napadené usnesení není měnícím dle §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.
Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.
Dovolatelé však dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. neuplatnili; výslovně tvrdí - toliko - existenci vady řízení. Prostřednictvím tomu odpovídajícího dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. však k závěru o splnění podmínky přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. dospět nelze.
Není zde tudíž dovoláním otevřené právní otázky, ve vztahu k níž by bylo možné hodnotit, zda na jejím řešení spočívající rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce. Tím není (logicky) založitelný ani závěr, že rozhodnutí zásadního právního významu je.
To platí bez zřetele k tomu, že z obsahu spisu se naznačuje, že zásady vyložené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2001, sp. zn. 20 Cdo 708/2001, uveřejněném pod č. 16/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebyly bezezbytku zohledněny.
Dovolání tedy není přípustné ani z hlediska ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.; protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly již vyloučeny v předchozím, Nejvyšší soud dovolání povinných podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva však nelze pokládat náklady spojené s vyjádřením oprávněného k dovolání, neboť svým obsahem vztah k výsledku dovolacího řízení (nepřípustnosti dovolání) nikterak neosvědčilo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2005
JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.
předseda senátu