ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.815.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 815/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Z. M. S., družstva, proti povinnému PhDr. J. Z., pro částku 6.531,- Kč s příslušenstvím přikázáním pohledávky, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. E 3807/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. září 2002, č. j. 47 Co 432/2002-14, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 18. července 2002, č. j. E 3807/2001-7 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením z 4. září 2003, doručeným mu 20. září téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta a zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolání dovolací řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil a na výzvu reagoval podáním, v němž okresní soud požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Jeho žádost však okresní soud svým usnesením z 12. ledna 2004, č. j. E 3807/2001-27 (ve znění usnesení krajského soudu z 9. března 2004, č.j. 10 Co 211/2004-32, pravomocně dne 22.6.2004) v plném rozsahu zamítl a dovolatel si zástupce z řad advokátů nezvolil ani posléze v dodatečně poskytnuté patnáctidenní lhůtě.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. července 2005
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu