ECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.901.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 901/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města O. proti povinné I. Š., vyklizením bytu, vedené Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 44 E 551/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 23. 9. 2003, č.j. 40 Co 495/2003-98, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu přestěhováním povinné do zajištěného náhradního ubytování.
Ve včasném dovolání povinná (posléze zastoupena advokátem) namítá, že \"zaplacením všech dluhů odpadl důvod vyklizení bytu\", a nadto jí byl oprávněným vyklizovaný byt nabídnut ke koupi, což podle jejího názoru představuje vadu řízení, jež \"mohla mít za následek nesprávné posouzení věci\".
Dovolání není přípustné.
Podle §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že §237 odst. 1 a 3 o.s.ř. zde platí obdobně.
Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v §237 odst. 1 pod písm. a/ až c/ o.s.ř. Jelikož napadené usnesení není měnícím dle §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno a soud první stupně rozhodl jinak, než v rozhodnutí předchozím, jak předpokládá §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Aby mohlo být dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.
Podle ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.
Dovolatelka názor, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadního právního významu, nezdůvodnila; ze samotného hodnocení námitek, obsažených v dovolání, k takovému závěru dospět nelze.
Odvolací soud uplatnil právní názory standardní, souladné s těmi, jež ovládají ustálenou soudní praxi.
Námitka, že povinná posléze \"zaplatila všechny dluhy\" (rozumí se na nájemném), je v řízení o výkon rozhodnutí vyklizením bytu bezcenná, a totéž platí o okolnosti, že (údajně) byl dotčený byt nabídnut povinné ke koupi.
Pro dovolací řízení je bez významu i pozdější návrh oprávněného, aby nařízený výkon rozhodnutí byl zastaven proto, že po rozhodnutí odvolacího soudu nabídla povinné jinou bytovou náhradu, již přijala a dotčený byt vyklidila.
O rozhodnutí zásadního právního významu - ve smyslu, jenž byl výše vyložen - proto nejde.
Dovolání tím nemůže být přípustné ani se zřetelem k §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle §243b odst. 5, věty první, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněnému, jemuž by příslušela jejich náhrada, však podle obsahu spisu náklady v tomto stadiu řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2005
JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.
předseda senátu