ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.797.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 797/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalované České republice - Ministerstvu vnitra, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2003 č.j. 64 Co 207/2003-17, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 312/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. prosince 2004 č.j. 53 Co 485, 486/2004-35, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním datovaným dne 23.7.2003, které došlo Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 1.9.2003, žalobce sdělil, že podává žalobu pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.5.2003 č.j. 64 Co 207/2003-17, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně \"o zamítnutí žádosti na odpuštění soudních poplatků\". Současně i v tomto řízení požádal, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 22.10.2003 č.j. 25 C 312/2003-6 žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a zároveň ho vyzval, aby \"ve lhůtě 15 dnů výslovně uvedl, zda na podání označeném jako žaloba pro zmatečnost, které bylo doručeno soudu dne 1.9.2003, i nadále trvá, či zda se vlastně nejedná o jiný druh podání (např. řádný či mimořádný prostředek)\". Dospěl k závěru, že žalobcovo podání, označené jako žaloba pro zmatečnost, je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.4.2004 č.j. 53 Co 166/2004-24 usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci potvrdil a odvolání žalobce \"proti výzvě k zaujetí procesního stanoviska a objasnění smyslu podání\" odmítl. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalobci nelze přiznat osvobození od soudních poplatků, neboť v projednávané věci jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Odvolání proti výroku, kterým soud prvního stupně upravil vedení řízení, odvolací soud odmítl jako nepřípustné.
Obvodní soud pro Prahu 5 - poté, co usnesením ze dne 16.6.2004 č.j. 25 C 312/2003-26 žalobce vyzval, aby ve lhůtě 3 dnů zaplatil soudní poplatek z žaloby pro zmatečnost a poučil ho, že v případě nezaplacení poplatku bude řízení zastaveno - usnesením ze dne 15.7.2004 č.j. 25 C 312/2003-28 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že řízení muselo být zastaveno, neboť žalobce ani po výzvě soudu nezaplatil soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25.8.2004 č.j. 25 C 312/2003-30 žalobce vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení doplnil své odvolání tak, aby z něj bylo patrné, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno a v čem je spatřována jeho nesprávnost nebo nesprávnost postupu soudu. Současně žalobce poučil, že pokud neodstraní vady odvolání uvedeným způsobem, soud odvolání odmítne. Proti tomuto usnesení (výzvě k doplnění odvolání) podal žalobce dne 27.9.2004 rovněž odvolání.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.12.2004 č.j. 53 Co 485,486/2004-35 odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15.7.2004 č.j. 25 C 312/2003-28 a odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25.8.2004 č.j. 25 C 312/2003-30 odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že odvolání žalobce proti usnesení ze dne 15.7.2004 muselo být odmítnuto, neboť nebylo požadovaným způsobem doplněno a trpí takovými vadami, jež brání jeho věcnému projednání. Proti usnesení ze dne 25.8.2004, kterým bylo vráceno podání k opravě, není podle ustanovení §202 odst. 1 písm. d) o.s.ř. odvolání přípustné.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítl, že \"odvolací soud se věcí, odvolacími důvody ani důkazy vůbec nezabýval\" a že napadené rozhodnutí \"je založeno na nepravdivých, lživých tvrzeních soudu II. stupně\". Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení [§238 odst. 1 písm. a) a §238 odst. 2 o.s.ř.], o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst.1 věty druhé o.s.ř. [§238 odst. 1 písm. b) a §238 odst. 2 o.s.ř.], ve věci konkursu a vyrovnání [§238a odst. 1 písm. a) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o žalobě pro zmatečnost [§238a odst. 1 písm. b) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. c) a §238a odst. 2 o.s.ř.], ve věci zastavení výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. d) a §238a odst. 2 o.s.ř.], ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. e) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. f) a §238a odst. 2 o.s.ř.] nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst.2 (§336n) a v §338za odst. 2 o.s.ř. [§238a odst. 1 písm. g) a §238a odst. 2 o.s.ř.].
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.1 písm.b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst.1 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a o.s.ř. [§239 odst.3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo podle ustanovení §211 a §43 o.s.ř. odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 15.7.2004 č.j. 25 C 312/2003-28 a jímž bylo ve smyslu ustanovení §202 odst.1 písm.d) o.s.ř. odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 25.8.2004 č.j. 25 C 312/2003-30.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesením soudu prvního stupně, není přípustné.
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2005
JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.
předseda senátu